Všem ženám přeji krásný den a pokud možno bez vody!

Taháky jsem více méně nepotřebovala, tím v žádném případě nechci říci, že jsem bývala premiantka, to ani náhodou.

Ovšem jeden předmět byl pro mne neskutečně nezvladatelný, při něm jsem bohužel taháky uplatnit nemohla. Bylo to kreslení. Chodila jsem do šesté třídy, na kreslení jsme měli učitele, který se honosil titulem: akademický malíř.

Ano, maloval nádherně, na jeho výstavy jsem ráda chodila, alespoň odpadly 2 hodiny kreslení, které pro mne byly utrpením.

Zvládla jsem namalovat ovoce, domečky, kytičky. Tím končilo moje nadání v malování, které jsem do vínku nedostala. Vždy jsem se pohybovala za 1, 2, 3. Průměr vycházel za 2.

Přišel květen a dostali jsme namalovat obraz člověka. Dodnes nevím, co bylo to, co jsem namalovala. Ovšem učitel oznámil, že toto bude rozhodující známka na vysvědčení. Za mé dílko jsem dostala 4, a to ještě z milosti.

Na vysvědčení mi vycházely čtyři 2 a 3 z kreslení. Moje snaha se učit a mít hezké vysvědčení byla pryč. Nedalo mi to a táta mi poradil: jdi za ním a vezmi si sebou pletení a dej mu ho ruky a řekni, ať Ti uplete pár ok. Bylo mi to silně nepříjemné, ale šla jsem.

Akademik nechápal a říká: "No, to já neumím." Odpovídám: "A vidíte pane učiteli, já také neumím namalovat člověka a ještě k tomu mně známkou kazíte vysvědčení." Začal se smát a nejenom mně, ale více žákům známky poopravil a já si odnesla pět dvojek.

Od rodičů jsem za vysvědčení dostala první zlatý řetízek se srdíčkem, který již bohužel nemám, ztratila jsem ho, ale mám krásnou vzpomínku.

Věrulinka

Věrulinko,
s kreslením jsem na tom ve škole byla jako Vy. Naštěstí učitelka pochopila, že když neumíte malovat, není to tím, že byste malovat hezky nechtěla...

Dodnes obdivuji mnoho malířů, ale sama se do kreslení příliš nepouštím. Moc dobře vím, proč mám na vysvědčení z kreslení každý rok dvojku :-).
Reklama