už jsem si z toho udělala tradici, že téma končím příspěvkem od čtenářky s nickem krokodýlice. Tímto se jí omlouvám, že musela tak dlouho čekat na zveřejnění

Dobrý den!

Posílám jeden starý příběh o zdánlivě opuštěném kocourkovi:

Náš černobílý mazel malý
měl mámu Micku - mouratou.
Chataři nám ho málem „vzali“,
proběhl se jim za chatou.

Pražské děti to kotě chtěly,
dobroty byly nástrahy.
Zdál se jim totiž osiřelý
a tak cestoval do Prahy.

Panelák není pro kocoura,
co umí lítat po střechách
a celé dny se někde courá,
z kožíšku vylizuje prach.

Na měsíc se nám takhle ztratil,
- všechno to u nás slzelo.
Po měsíci se šťastně vrátil
a Pražáky to mrzelo.

Třicet let v nebi chytá myši
i tak si někdy vzpomenu,
když kočky někde mňoukat slyším.
Teď o něm píši na Ženu(in).

Hezký den lidem i zvířatům přeje
krokodýlice

Milá krokodýlice, děkuji i vám za pěkný příběh o zvířecím sirotkovi

Reklama