Vážená redakce, zaujal mě postřeh nebo článek od paní redaktorky Jedelské, moc se mi líbil a mluvil mi z duše. V Paříži jsem byla 3x a pokaždé jsem měla psychický problém odtamtud odjet.
Francii jako zemi velmi miluji, je v ní všechno, hory, pouště, moře je to krásná země. A lidé? To je kapitola sama osobě. Zvláště Paříž, tady konečně česká žena pozná, že je ženou, jak má být a muž mužem, jak má být. U nás - v našich luzích - je to velmi velmi obtížné. Je mi líto našich žen, že si to gentlemenství  jako Francouzky u svých mužů neužívají, naopak tu číší z našich mužů hrubost, nevychování, v práci nadřazenost, opravdu máme co dělat, pokud chceme být na úrovni jako západní Evropa. Na každém kroku jsem se setkávala s mužskou galantností. Co mě úplně šokovalo třeba u policistů, že mě i s dospívající dcerou pustili na červenou a ještě nám s úsměvem pokynuli.
Pokud naše žena chce trochu vypadat a být "žena-in", tak by měla vyjet do Paříže. Pařížanky a Francouzky vůbec chodí upravené, hlavně vkusně namalované a všechny mají červené rtěnky a černé linky, i staré paní. Převážně vévodila černá s různými kombinacemi, tehdy v roce 2006 jsme viděli stále černé balerínky a legíny, tato móda se sem dostala až v zimě 2007 a já jsem tam byla v  září 2006. Ze všeho nejvíc mě zaujaly vlasy, žádná červená, ohnivá, ale přírodní hnědé a blond barvy. Na každém kroku je malé kadeřnictví Jacques Dessange, může si to ale průměrná česká žena dovolit? Ne, ta si raději koupí nějaký laciný přípravek nejmenované firmy a naplácá si to na hlavu a výsledek? Hrůza. Nejvíc mě zaujaly staré paní - důchodkyně, žádné "květáky na hlavě", ale hezky sestříhané vlasy, nebo mikádo. A co nejvíc zaujalo mou dceru? Že ani na jedné mladé studentce neviděla žádné tetování nebo tanga, prostě nic takového. Nenosí se to tam.
Tam se vulgarita nenosí, ale tajemnost, fatálnost, prudká i nedbalá elegance. To co tady není a nikdo v tom nebyl vychován za té příšerné totality. Ale udivuje mě, že je 18 let pro revoluci a nic, ačkoli jsou hranice otevřené. Je to vším, hlavně je to v lidech a v té české malosti, potom se nemůžeme divit a chtít po někom nějakou kvalitní službu ať už v kavárně nebo v kadeřnictví. Tam se lidé s tou mentalitou prostě rodí, a možná bych podotkla, že je rodiče taky k tomu vychovávají. Čiší tam ze všech stran  noblesa, mají to tam tzv.  "zažrané" a nejen ve Francii , ale i v Angli a ve všech zemích, kde bylo nebo ještě je království.
Škoda že nepřežilo Rakousko-Uhersko, měli bychom moře, noblesu, a všechno, co k velké velmoci patří. Pan Masaryk to myslel dobře, ale ono to nějak prostě nedopadlo a vidíme to tady na každém kroku, alespoň já a lidé se stejným smýšlením. Co říci na závěr? Citát, který jsem zahlédla v muzeu Kampa mluví za sebe: “Vydrží-li kultura, přežije národ." - Jan Mládek
A to platí a bude platit do skonání světa.

S pozdravem Iva


Milá Ivo,
děkujeme za zajímavý postřeh z Paříže.
Byla jsem tam před mnoha lety a mám ( alespoň co se žen a jejich elegance týče) stejný názor.

Reklama