Milá redakce, milé ž-ínky,

dnes tedy o sportu. Ve třetí třídě ZŠ jsem začínala s lehkou atletikou na Spartě, od páté třídy jsem začala chodit na sportovní školu na Petřinách (zaměření lehká atletika). Jednou týdně jsem chodila trénovat na Spartu, třikrát týdně jsem měla tréninky od školy. Samozřejmě se to nedalo stíhat, ještě ke všemu se tréninky kryly. Takže jsem zůstala jen u těch školních. Za největší úspěch považuji bronzovou medaili z Mistrovství republiky v lehké atletice v družstvech. Moje první a poslední medaile :)

 

Na střední škole se mi projevila alergie na prach, takže jsem se nechala osvobodit z tělocviku – já, velká sportovkyně! Jenže to kýchání a vyrážky už jsem dál nemohla snést :(

 

Pak dlouho, dlouho nic, sem tam kolečkové brusle, v zimě lyže a snowboard, občas dance aerobik a step aerobik. Před dvěma lety jsem si splnila svůj velký dětský sen – začala jsem se učit jezdit na koni. Jezdím dodnes, snažím se alespoň jednou týdně, i když samozřejmě by to chtělo alespoň dvakrát, ale na to bohužel není čas. Druhým rokem také chodím na břišní tance.

 

Posílám fotečky s koníkem Egem.



 

Všem pěkné odpoledne, benynka


Milá benynko,
to bylo opravdu o fous, už jsem se loučila, protože už jsem nedoufala, že by mohl dnes ještě někdo napsat.
A takové krásné téma. Děkuji za příspěvek i za krásné fotečky a pěkný zbytek dne.
Reklama