Přeji všem pěkný den. Když jsem si přečetla, že tento týden bude věnován problémům dětí ve škole, vzpomněla jsem si na svoje školní léta. 
 
Do první třídy jsem nastupovala počátkem 60. let minulého století. Už v mateřince jsem malovala levačkou a tehdejší učitelky to tolerovaly. Horší časy nastaly při nástupu do základky.
 
Učitelka, která nás měla na psaní, si umínila, že v její třídě budou všichni praváci a bude to na škole vzácnost.
 
Bylo nás asi pět, co jsme používali levačku. Začalo nám peklo. Pravítkem nás vždy klepla přes levačku, když viděla, že do ní bereme pero a chceme psát. Po měsíci jsem začala mít nervové problémy, nechtělo se mi do školy, začalo mě "bolet" bříško, nebo něco podobného.
 
Mamka, když se to dozvěděla, vlítla na soušku učitelku, pohádaly se a spor řešila až školní inspektorka. Ta jediná byla soudná a uznala, že toto se nedá lámat přes koleno. A tak nás ona třídní přestala "přesvědčovat" o používání levačky ke psaní. I ten měsíc stačil, abych se jakžtakž naučila psát druhou rukou.
 
A dnes? Píši oběma (levačkou samozřejmě líp), ale obrázky dětem jsem vždy malovala levačkou. Obě mé dcery jsou pravačky. A i kdyby byly levačky, tak dnes už to je zaplaťpánbů jedno. Učitelky jsou "rozumnější".
 
Zdraví Januše
 
Milá Januše, až z toho jde mráz po zádech. Sama jsem začala chodit do školy na konci šedesátých let a pamatuji si, jak i v naší třídě byli leváci přeučováni na praváky. Bylo to pro ně strašné. Vždycky jsem si říkala, jak by asi bylo té paní učitelce, kdyby ji někdo nutil psát levou rukou.
Jsem ráda, že v dnešní době je to již jinak a děti nejsou zbytečně vystavovány tomuto traumatu. Díky za Tvůj příspěvek.
 
Tento týden se budeme na Žena-in.cz v rámci akce Téma týdne věnovat poruchám učení. Každý den vyjdou články, zabývající se touto problematikou. Pokud i Vy chcete přispět svou troškou do mlýna a napsat nám svůj příběh, své zkušenosti, náš redakční e-mail je tady pro Vás.
 
 
Krásné podzimní pondělí všem přeje Meryl...
Reklama