Poskytnout první pomoc by mělo být samozřejmostí. Bohužel, ne vždy tomu tak je. Výzkumy ukazují, že překážkou vedoucí k „neposkytnutí“ první pomoci bývá často i to, že zachránce neví, čím začít, co má prioritu, a co může naopak počkat... a tak raději neudělá nic.

Právě pro lepší zvládnutí stresu a efektivní první pomoc, je při výuce první pomoci na kurzech IPRK používán postup „6 Z“. Tato univerzální metoda vychází z postupů používaných záchrannými složkami a z mezinárodních standardů první pomoci vydávaných Evropskou resuscitační radou (ERC Guidelines 2015).

Pro snadné zapamatování má postup jen 6 částí:

  • Zastav a zamysli se
  • Zastav masivní krvácení
  • Zjisti stav vědomí
  • Zkontroluj dýchání
  • Zavolej záchranku
  • Zajisti zbytek
  • 1. Z – Zastav a zamysli se!

První „Zetko“ bychom neměli v našem postupu nikdy opomenout. Dříve, než se vrhneme do samotného zachraňování, bude pro nás i pro pacienta přínosem, když se nejprve zastavíme, párkrát se zhluboka nadechneme a zamyslíme se.

Nehrozí nebezpečí i nám?

V prvním Zetku nejde o dlouhou analýzu všech možných i nemožných rizik, ale spíše o rychlý průzkum situace, kdy se snažíme odhalit možné hrozící nebezpečí.

„Hrdinů jsou plné hřbitovy. Mrtvý nikomu nepomůžeš.“

  • Na prvním místě je zajištění bezpečnosti naší (plus našich dětí) a dosud nezraněných přihlížejících.
  • Zranění dalších lidí, celou situaci jen zkomplikuje.
  • Největším „zabijákem zachránců“ jsou dopravní nehody a záchrana z vody.

foto

Řekněte si o pomoc

Nebýt na první pomoc sám, je vždy výhodou. I když váš pomocník nebude o první pomoci nic vědět, může mít telefon, který jste si zapomněla ráno doma, může vám donést lékárničku ze svého auta, nebo může jít záchrance odemknout dveře.

  • Jste-li u zraněného sami, zkuste křikem přivolat někoho na pomoc.
  • Vytočte 155 a nechte si poradit od operátora.
  • Vyzvěte přihlížející k akci. Je lepší vždy oslovit přímo, někoho konkrétního, např.: „Vy pane v červené bundě, pojďte mi pomoc.“

Mohlo by vás zajímat:

Pozor na krev

foto

„Rukavice na ruce, ještě před akcí.“

  • Při ošetřování cizího člověka se snažíme vyhnout kontaktu s jeho krví.
  • Rukavice najdeme mimo jiné třeba v autolékárničce.
  • I bez rukavic se můžeme účinně chránit, třeba igelitovým sáčkem, nepromokavou bundou, nebo Euro obalem.

„Rukavice na vašich rukou mají větší psychologickou moc, než pokud si na ruce navlečete dva igelitové sáčky, ze kterých se ještě sypou drobky.

iprk
Foto: Pavla Fraňková

Co se stalo?

Zjištění mechanismu úrazu, tedy objasnění toho, co se pacientovi stalo, může být důležité pro náš další postup a je to i důležitá informace pro operátora linky 155.

  • Zeptejte se zraněného či přihlížejících, co se na místě odehrálo.
  • Snažte se včas odhalit mechanismy, které mohou způsobit poranění páteře a vnitřní zranění (pády, nárazy).

Příběhy z praxe:

  1. Na přechodu srazilo auto přecházející studentku. Další z řidičů zastavil, doběhl ke sražené a chtěl jí pomoci. V tu chvíli do obou narazilo další auto. Studentka i řidič byli vážně zraněni. Studentka později v nemocnici zemřela.
  2. V noci na D1 havarovalo vozidlo. Svědek nehody, řidič dodávky, zastavil kousek za nehodou a šel se podívat, co se stalo a nabídnout pomoc. Aby se nepohyboval v pruhu, kde jezdí kamiony, přeskočil svodidla dálnice, bohužel v místě, kde je pod dálnicí podjezd. Při pádu si způsobil vážná zranění a na místě zemřel. Při havárii vozidla nebyl nikdo zraněný.
  3. Žáci 7. třídy vyrazili na školní výlet na raftech. Nebezpečný jez na pokyn instruktora nesjížděli, místo obešli po souši a na místě se rozhodli vykoupat. Jeden z žáků skočil do vody příliš blízko jezu a dostal se do vodního válce pod jezem. Přítomný instruktor i učitelka se pro něho do vodního válce vrhli. Žák i učitelka zemřeli na místě, instruktor zemřel po pěti týdnech v nemocnici.

Čtěte také:

Reklama