Reklama

V minulých dílech našeho seriálu o první pomoci, jsme se věnovali „Zjištění stavu vědomí“ a tomu, jak u pacienta v bezvědomí „Zkontrolovat dýchání“. Dnešní díl „Resuscitace“ navazuje na situaci, kdy po záklonu hlavy zjistíme, že pacient v bezvědomí nedýchá, nebo nedýchá normálně (chrčí, lapá po dechu, ...) a tedy, že potřebuje neodkladně naši pomoc – resuscitaci.

Resuscitace dospělého – nevíte nic?

I zde platí, že pokud nevíme jak postupovat, nejsme si jisti, zda pacient dýchá dostatečně, nejsme si jisti, zda je třeba začít resuscitovat, nebo nevíme jak na to, bezodkladně voláme linku 155.

  • Operátor linky 155 vás navede, jak zkontrolovat dýchání, zaklonit hlavu atd.
  • Dále vás operátor povede v resuscitaci až do příjezdu záchranky.

Stejně jako v jiných krizových situacích i zde platí, že předchozí praktický trénink na zážitkovém kurzu první pomoci a alespoň základní znalost teorie vám pomůže lépe vyhodnotit situaci, zvládnout nával stresu i efektivněji pomoci zraněnému – třeba i v situaci, kdy nemáte po ruce mobil.

IPRK

Hlavu zakláníme tahem za bradu a tlakem na čelo

iprk

Kontrola dechu

iprk

Zavolej záchranku

iprk

Pokud pacient nedýchá normálně, zavoláme 155 a zahájíme resuscitaci

resu

iprk

Při resuscitaci stlačujeme dolní polovinu hrudní kosti, 100x za minutu, 5-6 cm do hloubky

Mohlo by vás zajímat:

Resuscitace dospělého – při náhlém kolapsu

V případě resuscitace dospělých vycházejí současná doporučení z předpokladu, že dospělého nejčastěji skolí k zemi zástava srdce. V takové situaci má pacient v oběhu ještě okysličená krev, a proto je velmi důležité věnovat se hlavně stlačování hrudníku, čímž zajistíme dopravu okysličené krve do mozku.

  • Křikem se snažíme přivolat pomoc – pomocník se nám bude hodit.
  • Voláme linku 155 – čím dříve na naší resuscitaci naváže pomoc od záchranářů, tím lépe.
  • Klekneme si z boku pacienta, obě své ruce položíme na dolní polovinu hrudní kosti, ruce máme v loktech napnuté.
  • Vahou horní poloviny těla zahájíme stlačování dolní poloviny hrudní kosti do hloubky cca 5 cm (u dospělého) s frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu.
  • Pokud se pacient aktivně nebrání, pokračujeme ve stlačování hrudníku až do vystřídání posádkou záchranky.
  • Máme-li na místě někoho na pomoc, střídáme se cca po 2 minutách ve stlačování hrudníku.
  • Dalšího pomocníka vyšleme čekat na záchranku před dům (na cestu, na vrátnici apod.)

Resuscitace dospělého – s umělými vdechy?

Provádění umělých vdechů v kombinaci se stlačováním hrudníků je namístě zejména u pacientů, kde byla zástava srdce způsobena dušením a tonutím, nebo tam, kde bude delší dojezdový čas záchranky.

Současné standardy první pomoci umělé vdechy spojují s první pomocí poskytovanou proškolenými zachránci. Resuscitace je jednou z dovedností, kterou je vhodné si osvojit tréninkem na kvalitní resuscitační figuríně, třeba na kurzu první pomoci IPRK.

  • Křikem se snažíme přivolat pomoc – pomocník se nám bude hodit.
  • Voláme linku 155 – čím dříve na naší resuscitaci naváže pomoc od záchranářů, tím lépe.
  • Provádíme nejprve 30 stlačení hrudníku a následně 2 umělé vdechy.
  • Při vdechu je nutné, aby měl pacient ucpaný nos a zakloněnou hlavu.
  • Vdechujeme klidně, plynule, cca 0,5 litrů vzduchu, tak abychom mohli pozorovat zvednutí hrudníku. Není vhodné vdechovat rychle a prudce.
  • Dva vdechy by nám neměli zabrat více než 10 vteřin.
  • Po druhém vdechu pokračujeme 30ti stlačeními hrudníku.
  • Pokud se pacient aktivně nebrání, pokračujeme až do vystřídání posádkou záchranky.
  • Máme-li na místě někoho na pomoc, střídáme se cca po 2 minutách ve stlačování hrudníku.
  • Dalšího pomocníka vyšleme čekat na záchranku před dům (na cestu, na vrátnici apod.)

Lidé se bojí resuscitovat, aby pacienta nezranili. Jak je to, můžeme mu vážně ublížit?

Všechny studie na toto téma i současné doporučení první pomoci se shodují v tom, že resuscitace zahájená u pacientů, kteří nemají srdeční zástavu, způsobuje vážnější újmu na zdraví jen zcela vzácně. Zachránci by proto neměli váhat se zahájením resuscitace, jelikož pacient, který nedýchá je již v podstatě mrtvý – a tedy těžko mu nějak více ublížit. Naopak, pokud pacient nedýchá a do příjezdu záchranky není resuscitován, je i přes sebelepší výkon záchranářů šance za záchranu téměř nulová.

Příští díl tohoto seriálu bude věnován resuscitaci u dětí, kde se postup v několika bodech odlišuje.

Seriál článků o první pomoci je připravován ve spolupráci s instruktory zážitkových kurzů první pomoci IPRK.

Čtěte také: