Bulvár

50 let: minus nebo plus?

 

Stereotypy zkreslují. I vnímání lidí nad 50 let. Projekt Třetí kariéra čelí ageismu v pracovním prostředí.

 

I když si to nepřipouštíme, čísla, jimiž popisujeme lidský věk, jsou značkami. Třicetiletá žena, čtyřicetiletý muž… Těžko se ubránit, abychom si nepředstavili určitý typ člověka.

 

Jaké charakteristiky má kategorie zvaná „padesátka“? Žena s nadváhou, v kostýmku nebo na zahrádce, čekající na vnoučata? Nebo dáma s nároky, úspěšná obchodnice, která tráví dovolenou zásadně na kole? Prošedivělý dělník, bývalý komunista, fanda fotbalu a piva?

Vážený člen představenstva s velkým autem a s dlouhým doutníkem?

 

Stereotypní pohled na muže a ženy, kteří právě prožívají tzv. střední věk (který podle Světové zdravotnické organizace trvá od 45 do 60 let), zkresluje. Někdy i poškozuje – pokud se zvrtne  v ageismus, tedy diskriminaci z důvodu věku. Zatímco ve světě existují organizace, které se na podporu lidí středního věku přímo specializují, v České republice o téma zatím velký zájem není.

 

Signály, že kategorie 50+ má zastání, u nás v poslední době přece jen přicházejí, především ze sféry personálního managementu. Sami manažeři si začínají být vědomi, že tato kategorie zahrnuje lidi, kteří mají možná limity, ale také kvality. I u nás začínají vznikat podpůrné projekty. Jako například Třetí kariéra.

 

Mám tu čest na tomto projektu spolupracovat, takže k jeho ředitelce, Kateřině Kubešové, nemám daleko. Čas na rozhovor pro gitU jsme si ale našly až ve Francii, na mezinárodním workshopu. Padesátnice a padesátníci zde byli hlavními, ač nepřítomnými, aktéry.

 

Můžeš říct, v čem je projekt Třetí kariéra výjimečný v českém prostředí?
Projekt Třetí kariéra je unikátní v ČR tím, že přinesl díky třem rozsáhlým výzkumům aktuální zmapování názorů české společnosti na otázku 50+. Ty mimo jiné potvrzují náš předpoklad, že skupina lidí nad 50 let  je vnímána a zároveň se vnímá jako značně ohrožená. Neskončili jsme však pouze u výzkumů a analýz. Připravili jsme dva dlouhodobé inovativní programy pro firmy.
První je zaměřený na manažery lidských zdrojů a management firem – pomáhá jim zjistit jejich situaci ve firmě ve vztahu k této problematice a s podporou konzultantů a infomativních workshopů na vybraná témata naplánovat akční plán pro reálné změny ve firmě.
Druhý program nazýváme vitalizační. Je určený dvěma skupinám středních manažerů ve Středních Čechách. Jedna skupina je ze společnosti Škoda Auto, která je zároveň partnerem projektu, druhá skupina je smíšená – tvoří ji vždy dva zástupci z šesti pilotních firem.
Čím je program pro zaměstnance zajímavý? Je kombinací užitečných informací (z oblasti zdraví, finančního managementu, image apod.) a sebepoznávacích částí, během nichž účastníci „prozkoumávají“ sebe, své vztahy, energii fyzickou i psychickou a v neposlední řadě i svou vizi a budoucí kariéru. Celým programem je provází zkušený průvodce – lektor, kouč, který si na určitá témata zve inspirativní hosty. Důležitým aspektem je ale také to, že hodně stavíme na životních zkušenostech přítomných lidí. V současné chvíli je za námi první modul a ohlasy od účastníků velmi vstřícné a pozitivní. Těším se na další setkání a především na závěrečné sebeprezentace v dubnu 2007.
Třetím naším cílem je šířit informace o tématu 50+ a práce v české společnosti prostřednictvím všech dostupných médií. V této souvislosti bych „vypíchla“ dvě webové stránky: www.tretikariera.cz přináší aktuální informace o tom, co se na projektu děje,  www.karieraweb.cz - má na svých stránkách rubriku Třetí kariéra, která se zaměřuje na poskytování informací o zahraničních i českých zkušenostech, na témata zdraví, práce ad.

 

Jak vychází srovnání s projekty, které jsou na tuto cílovou skupinu zaměřeny v zahraničí?
Zahraniční projekty, se kterými jsme měli možnost se seznámit, se často zaměřují na oblast nezaměstnaných, případně na lidi dlouhodobě na sociálních dávkách. Připravují programy, jak tyto lidi „aktivizovat“ a nasměrovat na jejich další práci – na tuto cílovou skupinu jsem se ale my nezaměřovali. Druhým typem projektů, a ty jsou nám mnohem blíž, jsou projekty, které jsou přímo zaměřené na práci s firmami.
Stejně jako my vidí klíč v rukou zaměstnavatele. Jeho je třeba přesvědčit o tom, proč pracovat se svými zaměstnanci nad 50 let, jaký potenciál v nich je uložen, jaké kroky může podniknout. Země západní Evropy, které jsou v řešení této otázky o kus napřed, se však také snaží ovlivnit lokální a státní politiku, legislativu. Ta může následně vyvinout značný tlak na to, aby firmy aktivně vstoupily do řešení této situace a neotálely s opatřeními, která „nemají prioritu“.
V našem projektu, který je limitován časem i financemi, jsou posledně zmiňované cíle mnohem „jemnější“ a limitované. Pravidelná mezinárodní setkání s našimi třemi zahraničními partnery nás však vždy více a více nutí tuto oblast promýšlet a plánovat alespoň minimální kroky k společenskému ovlivňování.

 

Počítáš s tím, že projekt bude pokračovat? Sama jsi zmínila, že se  jedná o pilotní verzi...
Celý projekt je naplánovaný na dva roky, nyní jsme v jeho polovině. Naším cílem je rozhodně v práci na tomto poli pokračovat, nechceme na konferenci příští rok slavnostně vše uzavřít. Proto již nyní promýšlíme, jak rozvinout projekt dál. Obě roviny – práce s managementem firem i práce se zaměstnanci - jsou možné, ať již jak v podobě otevřených kurzů, tak poradenských programů. Jednou z možností je také použít vyzkoušený model v jiných krajích ČR.  Bude také záležet na našich českých partnerech v projektu, kterých je šest, zda a jak s námi v projektu budou chtít pokračovat. Naše společnost, Expertis Praha, zájem a chuť rozhodně má.

 

Existuje už dnes něco, co by se lidé 50+ u nás měli a mohli dozvědět?
V současné době se velmi skloňuje spojení celoživotní učení.  Ať to zní jakkoliv suše, tak je důležitým principem, jak zvládnout situaci v osobním i pracovním životě, a to nejen pro lidi nad 50 let. A nejsou to jen jazykové a počítačové dovednosti, ale především schopnost/ochota učit se novým věcem, schopnost komunikovat s lidmi různého věku a postavení, zvládat konflikty, udržovat se dobré fyzické a psychické kondici apod. Lidé v tomto věku by neměli čekat, co s nimi jejich zaměstnavatele „udělají“, ale aktivně se podívat na 10-15 let své „třetí kariéry“, naplánovat si je a otevřeně komunikovat se svým nadřízeným. Naše zkušenost z prvního roku projektu i od zahraničních partnerů  nás vede k tomu, že je potřeba začít již dříve, ne až po padesátce, ale již kolem 45 let. V té době je ještě čas a svým způsobem „klid“ na plánování a případné změny. Poslední zprávou je – nepodceňovat se! Pojmenovat si svou hodnotu, a to nejen z hlediska pracovního výkonu, a nebát se o ní mluvit, prezentovat s odvahou své výsledky a svůj přínos.

 

Počet let, který kdo strávil na této Zemi, je nesporný fakt. Stárnutí a stáří nelze obelstít, a pokud snad i ano, tak jen dočasně. Podporovat lidi ve středním věku neznamená chránit je před realitou, ale před značkováním, jemuž jsou reálně vystavováni. Pokud má být tato ochrana účinná, nemůže být však jen pasivní. Proto je tak důležité odlupovat značky věku – a ukazovat i „značky kvality“, které se pod nimi skrývají.

 

Zdroj: tisková a informační genderová agentura www.ta-gita.cz

   
04.12.2006 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [23] 801926027 [*]

    superkarma: 0 05.12.2006, 21:52:53
  2. [22] Alena01 [*]

    superkarma: 0 05.12.2006, 16:31:05
  3. avatar
    [21] edith1975 [*]

    50 let není tak moc, to až mi bude, budu mít do důchodu hádám něco přes 15 let. Takže budu v plné síle. Alespoň doufám.

    superkarma: 0 04.12.2006, 23:31:15
  4. avatar
    [20] Ľubica [*]

    bezva článek

    superkarma: 0 04.12.2006, 22:59:06
  5. avatar
    [19] Vivian [*]

    vora:

    superkarma: 0 04.12.2006, 20:55:33
  6. avatar
    [18] femme [*]

    LuccaU: jen se neboj, uteče ti to jako voda

    superkarma: 0 04.12.2006, 20:51:20
  7. [17] Olca [*]

    superkarma: 0 04.12.2006, 18:51:38
  8. avatar
    [16] reditelka [*]

    Dnešní padesátníci to nemají vůbec lehké, technika se rozvíjí závratnou rychlostí, tak je stojí hodně sil než proniknou k podstatě věci, ale myslíte, že my mladší na tom budem za deset, dvacet let líp? Nutnost celoživotního vzdělávání je nyní už jasnou potřebou.

    superkarma: 0 04.12.2006, 18:27:12
  9. avatar
    [15] Jakanovka [*]

    Hlavně,že jsme mladé duchem.Já už mám k té padesátce něco navíc a přece se učím pracovat s PC,studuji španělštinu a na kole ujedu v pohodě 50km.

    superkarma: 0 04.12.2006, 18:21:30
  10. avatar
    [14] Meander [*]

    Co si tak vybavuju, tak moje kolegyně kolem padesátky se tvrdošíjně bránily práci s počítačem a čemukoliv, co nebylo jako za jejich mladých let. Bohužel.

    superkarma: 0 04.12.2006, 18:17:31
  11. [13] MartinaC [*]

    me jeste neni 30, takze nevim, ale mamce je pred 50 a zvlada vse v pohode jak s PC tak s udrzbou pleti

    superkarma: 0 04.12.2006, 17:23:37
  12. avatar
    [12] vora [*]

    Vivian: docela by mě zajímalo, co si myslíš, že lidi, kterým se "něco" stane - úraz, zkolabování apod., mají dělat? Tedy Ti, kterým je kolem padesátky.

    superkarma: 0 04.12.2006, 17:22:19
  13. avatar
    [10] átéčko [*]

    Jsem padesátiletá holka

    superkarma: 0 04.12.2006, 16:03:06
  14. avatar
    [9] Vivian [*]

    vora: pozor na ageistické stereotypy, jakýpak "třicetiletý chlapec"?
    No ale já osobně bych se teda taky zdráhala dál zaměstnávat někoho, kdo je půl roku na neschopence...

    superkarma: 0 04.12.2006, 11:59:45
  15. avatar
    [8] Gabi [*]

    Henri:

    superkarma: 0 04.12.2006, 10:52:29
  16. [7] free [*]

    Ještě padesát nemám, ale letos jsem si začala stárnutí uvědomovat. Mě samotnou neděsí to že stárnu, ale přístup okolí. Já se cítím vnitřeně porád mladá a chci pracovat co nejdéle. Mám toli koníčků, že na stárnutí nemám čas.... upozorňuej na to okolí a to mě vadí.

    superkarma: 0 04.12.2006, 10:34:37
  17. avatar
    [6] vora [*]

    Je fajn, že se "něco" dělá pro střední věk. Co je to všechno platné, když vás "chlapec" okolo třiceti po půlročním marodění z důvodu reoganizace vyhodí. Nikdy bych nevěřila, jak je pokořující po padesátce shánět zaměstnání.

    superkarma: 0 04.12.2006, 10:19:10
  18. avatar
    [5] _zelvicka_ [*]

    Přemýšlím, co k takovému článku napsat. Souhlasím s tím, co uvedla Anai.
    Já jsem tak vytížená a můžu s klidným srdcem říct, že zvládám daleko víc práce než ti, kterým je teď 30. Jenže "nálepka" věku je opravdu strašákem starší generace.

    superkarma: 0 04.12.2006, 09:33:40
  19. [4] Anai [*]

    No, není příjemné být "padesátkou", ale musela jsem si zvyknout - kupodivu jsem si ji začala připouštět až okolo 51. narozenin, kdy jsem zjistila, že "zub času" je neúprosný tělesně i duševně, přestože proti němu bojujete víc, než úsilovně. Okolí to nevnímá, ale Vy ano: skleroza a celulitida, ploužící se do té doby zvolna, nabere na intenzitě! Prostě si musím zvykat: v osobním i pracovním životě. Bohužel,

    superkarma: 0 04.12.2006, 08:58:30
  20. avatar
    [3] *Kotě* [*]

    Henri: a ještě o patnáct let později z nás bude přesilová horda penzistů a zatneme těm mladým výrostkům a nebožákům v produktivním věku tipec. Budou makat na naše důchody, až se z nich bude kouřit!

    superkarma: 0 04.12.2006, 01:32:43
  21. avatar
    [2] Henri [*]

    Myslím, že se nemusíme bát stárnutí, teda pokud mluvím o generaci Husákových dětí. Byly jsme daleko nejsilnějšími ročníky, jak se úspěšně prosazujeme teď ve třiceti, tak se stejně dobře prosadíme i kolem 50+. Vždy budeme v přesile. A v jednotě je síla, to nám přece vtloukali do makoviček už od kolíbky. (škoda, že mezi smajlíky není pěticípá hvězda, srp a kladivo :-)

    superkarma: 0 04.12.2006, 00:57:34

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme