Podle údajů Českého statistického úřadu je více než čtyři sta tisíc dětí v Česku ekonomicky závislých nejen na tom, jak vysoké byly soudy stanovené alimenty na jejich výživu, ale i na tom, zda vůbec na jejich adresu přijdou. Průměrná výše alimentů představuje v Česku v současné době 1 570 korun, neobvyklé však není ani výživné stanovené ve výši pěti set korun v okresech s vysokou nezaměstnaností.

Průměrné náklady na jedno dítě představují podle propočtů Českého statistického úřadu 6 350 korun českých. Většina neúplných rodin, kde zůstává jeden rodič s dítětem, se tak dostává do složité ekonomické situace.

Když se podíváme do bulvárního tisku, kde jsou medializovány rozvody celebrit, nestačíme se divit. Létají tam statisícové částky, měsíční alimenty dosahují výše ročního příjmu dobře placeného zaměstnance. Nabudeme pak dojmu, že rozvod je vlastně z ekonomické stránky výhodný a ženu a děti čeká pohodlný život bez práce.

Vraťme se do všední reality. Advokáti a soudci se shodují, že po rozvodu se ekonomická situace dětí většinou zhorší. Kromě případů skutečných boháčů, kdy se alimenty pohybují v násobcích průměrné mzdy, alimenty skutečně nepokrývají ani statisticky, natož reálně, nutné životní náklady.

Ženy se totiž především soustředí na to, aby děti získaly do své péče a chtějí mít rozvod co nejrychleji za sebou. Majetkový prospěch dětí je u nich až na druhém místě. Aby ukončily rozvodové řízení, často souhlasí s nižším výživným. Někdy jde z jejich strany i o stud, zvlášť pokud žijí na malém městě, někdy dokonce o strach z bývalého manžela. Jsou ale samozřejmě výjimky, kde o peníze jde. Ovšem jde jen o malou část případů.

 

V Česku je navíc problém následné placení již stanoveného výživného. Rozsah neplacení, kdy se rodič s dítětem dostává do těžké ekonomické situace, nabyl již takových rozměrů, že se objevily dokonce poslanecké návrhy na to, aby stát za neplatící otce alimenty sám platil, aby dítě nebylo zkráceno, a následně, aby je sám na neplatičích vymáhal.

Soudy uvádějí dva druhy neplatičů. Ti, kteří skutečně peníze z různých důvodů, například nemoci či ztráty zaměstnání, nemají, a pak ti, kteří programově platit odmítají. Dluhy na alimentech dosahují v některých případech někdy až statisícové částky.


Existuje možnost, jak dosáhnout jistého úspěchu, a to obrátit se na exekutory a podat trestní oznámení. Jenomže, řada žen, než aby podstupovala složité soudní dokazování a opět se dostala do konfliktů s partnery, alimenty raději oželí.


Velkým problémem je také prokazování příjmů. V regionech, kde je vysoká nezaměstnanost, jsou alimenty minimální. Stanoví-li se z minimální mzdy či podle sociálních dávek, pětistovka měsíčně není výjimkou.

Soudy se ale často musí především potýkat s neochotou skutečné příjmy přiznat.

Řada podnikatelů své příjmy při stanovování výživného výrazně podhodnocuje. Vlastní byty jsou přepisovány na známé či příbuzné, stejně tak vozy, firmy a další majetek. Pokud otec, který má platit alimenty, má konta v zahraničí, dají se jeho majetkové poměry, na základě kterých by se stanovilo výživné, zjistit velmi obtížně.

Další častou obranou je zpochybnění otcovství. Lékařské testy však v tomto směru jsou prakticky neomylné. Aspoň že to. Kdy ale nastane situace, že soudy budou hodnotit situaci konkrétního dítěte a rodiče, který má výživné platit?

Výživné musí kopírovat reálné příjmy, zdravotní stav a potřeby dítěte, shodují se soudci. Ale to je asi v České republice hodně vzdálenou hudbou budoucnosti.


Jen pro zajímavost:

Nejvyšší měsíční výživné na 1 dítě v ČR:           120 000,- Kč
Alimenty u vyšších příjmových skupin:         10-20 000,- Kč (1 dítě/měsíc)
Minimální výše alimentů:                                        500,- Kč (1 dítě/měsíc)
Republikový průměr stanovených alimentů:           1 570,- Kč (1 dítě/měsíc)
Průměrné měsíční náklady na 1 dítě:                    6 350,- Kč



Použitý zdroj: Český statistický úřad         .

Co vy a alimenty?

 

Reklama