Bulvár

30 hodin jsem nespala


Ahojky,
přečetla jsem si zážitky žena-inky z mostecké porodnice. Moje mamča tam rodila v roce 1989, no málem to obě nepřežily. Švagrová tam rodila neteř v roce 1991 a taky nic moc pozitivních vzpomínek nemá.

Když jsem byla těhotná, dlouho jsem se rozhodovala, jestli to mám risknout v Mostě, nebo jet do Kadaně. Nakonec jsem se rozhodla pro Most, i když jsem moc chvály na porodnici neslyšela, ale zase je fakt, že ty špatné zkušenosti se vyprávějí mnohem lépe než ty dobré. A taky rozhodlo, že mám nemocnici 10 minut od domu, že ta Kadaň byla prostě z ruky.

Byla půlnoc z pátku na sobotu a mě probudily svíravé bolesti v břiše. nic hrozného, ale každých 15 minut se opakovaly a já už neusnula. Zato manžel vedle mě spokojeně oddychoval. Docela jsem mu záviděla. V sedm ráno jsem ho vzbudila, protože jsem začala krvácet, trochu mě to vystrašilo. Na mimčo jsme čekali 2 roky, tak jsem nechtěla něco zanedbat.

Na příjmu mě sestra s lékařem vyšetřili, překlékla jsem se a odvedli mě na hekárnu. Manžela poslali domů, protože zde je jen jediný otcovský pokoj a ten byl zrovna obsazený. Prý ho zavoláme, až se pokoj uvolní. Zatím mi to nevadilo, že tam se mnou není, stejně musel na veterinu s naší mickou, vyndat stehy po kastraci. A také jsem na příjmu zahlédla spolužačku z gymplu, která studovala na porodní asistentku a nastupovala na praxi.

Celý den byla docela pohoda. Bolesti se daly snést, Lucka si se mnou povídala, ve tři odpoledne mi praskla voda a začala jsem se konečně otvírat. Bolesti pořád v normě, akorát byly nepravidelné a porod postupoval pomalu. V sedm večer Lucka končila šichtu a uvolnila se otcárna. Volala jsem Jindrovi ať přijede. On že jo, až skončí hokej (bych ho praštila :-)). No přijel za půl hodiny a pak to začlo. Bolesti jsem měla, že jsem zvracela a palce u nohou se mi kroutily, nejhorší bylo, když natáčeli monitor, člověk se nesměl pohnout, to byla muka. Pořád jsem se otvírala dost pomalu a sestřičky mě nutily chodit do sprchy a na míč, ale mně bylo líp, když jsem ležela. Ve sprše jsem měla zimnici, protože byl listopad a profukovalo netěsnícími okny.

Pomalu jsem začínala být nevyspalá, unavená a hladová a protivná. Musím říct, že manžel i sestřičky byli skvělí a hlavně trpěliví. Sestřička odpovídala na mé dotazy jako třeba: kdy mi ho vyříznou (věděla jsem, že to bude kluk), jestli ona má taky děti, jak se jí rodilo, apod...

Nakonec mi sestra řekla, ať si aspoň lehnu na druhý bok... a pak se začaly dít věci... najednou jsem cítila takové vlnovité bolesti, které byly dokonce příjemné, sestra přišla, vyšetřila mě a řekla jdeme na sál. Já vystřelila kosmickou rychlostí do sprchy a honem přes chodbu na sál a na Jindru jsem volala ať si pospíší. On chudák pobral tašky a šel.

Na sále přišly další vlnové bolesti, zkusila jsem si 2x zatlačit a už sestřičky volaly doktora. V tu chvíli jsem měla energie na rozdávání, samotný porod byl super, párkrát jsem zatlačila, sestra mi hupla na břicho (to teda moc příjemné nebylo) a Daníkovi koukala hlavička. Já začla dávat nohy dolů a sestra mi řekla, že jestli chci miminko celé, tak musím ještě jednou zatlačit :-). Tak jsem zatlačila a prcek byl venku. Byla neděle, 4.14. Dali mi ho na břicho a já řekla: "Jé ten je ošklivej a má spláclej nos a je to teda kluk jo?"

Pak ho odnesli, Jindra šel s nimi - fotit a koupat a ošetřovat. Doktor odrodil ještě placentu, chtěla jsem, aby mi jí ukázal, a pak mě šil a já si s ním už vesele povídala. Nakonec ten porod byl docela pohoda, já měla spíš smůlu, že jsem vlastně 30 hodin nespala a byla jsem unavená, tím pádem protivná a nevrlá. Proto jsem vděčná sestřičkám a manželovi a panu doktorovi, že to se mnou vydrželi.

Tak snad podruhé to bude rychlejší :-)

Sepy


Milá Sepy,
nedovedu si představit, že by mi někdo hupnul na břicho. Ani na to "prázdné" natož těhotné.
Vždycky jsem si myslela, že to patří do krajiny mýtů, ale jak se dovídám, je to pravda..
Hrůza a děs a vy o tom píšete s takovou lehkostí...
   
27.06.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. [4] hejluc [*]

    Mě asistentka taky hupsla na břicho, díky bohu za to. Prcek vážil 4,5kg a kdyby se do mě neopřela, tak tam hekám dodnes.

    superkarma: 0 27.06.2006, 13:32:53
  2. avatar
    [2] gerda [*]

    určitě bude rychlejší, já jsem první porod měla opravdu dlouhý a bolestivý, únava byla strašná, ale druhý už šel snadno.

    superkarma: 0 27.06.2006, 13:04:32
  3. avatar
    [1] renike [*]

    Sepy:bude rychlejsi

    superkarma: 0 27.06.2006, 12:49:29

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme