Příjemnou atmosféru Vánoc máme přivolanou (čtěte zde). S chutí se můžeme pustit do práce. Úklid může být zábava a pomoc bližnímu svému v jednom. Pozorně čtěte a zjistěte, jak může být práce užitečná i zábavná zároveň.
Jistě jste již zvědavé, jakou činnost jsme si pro vás připravili na dnes. Možná čekáte, že se budeme rozjíždět vlažně a stále si nemákneme. Mohli jsme vám připravit flákací okénko i dnes, ale my jsme řekli ne! Dnes se bude pracovat. Konkrétně budeme uklízet šatní skříň.
Nepotřebné oblečení vyklidíme a rovnou uděláme pár poznámek na papír, co by nám měl Ježíšek dokoupit. Rifle, které nedopneme o pár centimetrů, zatím vyhazovat nebudeme. Vyčkáme na nejbližší úplněk, dáme si půst a bříško nám pěkně splaskne.
Pokud je vám líto oblečení jen tak vyhodit, můžete před Vánoci udělat dobrý skutek a odvézt věci sociálně potřebným - do azylových domů, do kontejnerů přímo určených pro oděv a obuv. Z těchto kontejnerů se věci třídí a nositelné putuje na pomoc lidem v tísni, nenositelné je dále zpracováváno recyklací (alespoň takhle mi to tvrdili na MÚ v Děčíně). Naše i jiné obce pořádají sbírky použitého ošacení. Každoročně nosím pár igelitek použitých oděvů a hraček z celého příbuzenstva a předávám dále.
Při úklidu se dobře bavíme. Občas vytáhnu kus oděvu, co má za sebou snad Vietnam. Děláme módní přehlídky, moc se u toho nasmějeme. Ukládám slabší bundy k zimnímu spánku a vytahuji uložené zimní kousky oděvů. Někdy najdu hotové poklady. Loni jsem v kapse zimní bundy našla 500 Kč. Kdo by po takových zkušenostech rád neuklízel, že? Obzvlášť když ta bunda nebyla moje, ale manžela. :) Ten o mých nálezech pochopitelně neví. Ještě by chtěl podíl. Jeho mínus, že je bordelář.
Vánoce u popelnice
Pokaždé, když vyklízím skříně, vzpomenu si na 20 let starou příhodu. Bydlely jsme tenkrát s maminkou a sestrami kousek od pochybné čtvrti v Ústí nad Labem. Vyházely jsme ze skříní vše, co už jsme nechtěly. Maminka to vysypala do popelnice, ani na hadry to nechtěla. Za chvilku nás všechny volala do pokoje starší sestra. „Honéééééém, divadlóóóo!“ Vlítneme za ní, nalepíme se k oknu. Sestra ho trochu pootevřela, abychom slyšely dialogy. Pár popelnic od té „naší“ stála paní s malým chlapečkem. Ačkoliv sníh byl v nedohlednu a počasí spíše připomínalo jaro než blížící se svátky, táhli za sebou boby. Asi proto, aby si do nich mohli dát své výlovky z popelnic. Netrpělivě jsme čekaly, až dorazí k té „naší“ popelnici. Paní vybírala všechny předešlé dosti důsledně až na samé dno, pěkně nás tím napínala. Konečně dorazila k té „naší“. Oblečení ji zaujalo. Hned vše podávala svému synovi. Ten to jen tak ledabyle mrskal do bobů. Pár kousků mu popadalo na zem. Na jeho hlavě přistál pohlavek. Paní se strašlivě rozčilovala: „Neválej to po tý zemi. Bude to špinavý, dylino.“
Směju se tomu ještě dnes. Z popelnice to muselo totiž asi vonět po aviváži a paní ruce špinavé mít nemohla. Vždyť projela jen 10 popelnic.
A pak, že je úklid otrava a nuda. Už se moc těším, až dnes zburcuji holky k vyklízení skříní. Sice budeme bez divadla, u nás je klídek a popelnice nikdo vybírat nechodí. Zato se však brzy koná sbírka použitých oděvů a jako každý rok budou charitativní pracovníci za každý kus rádi, no a samozřejmě si nenecháme ujít módní přehlídku.
Než se pustíme do práce, odlehčeme mozkové závity a zabrouzdejme do okének minulosti vašeho nejoblíbenějšího magazínu.
Probírali jsme strašidelné postavy, jako třeba Drákulu.
Záhada hraběte Drákuly
Vtipně jste se vypořádali s úředníky. Následujíc historka mi připomněla, když jsem šla mamince po její smrti odhlásit důchod a paní pracovnice na sociálce mě přesvědčovala, že to si ale musí maminka přijít sama.
Do vlastních rukou - tak na hřbitov
Smáli jsme se cizímu trapasu:
Povedený trapas
Hrozíte se předem kil, které o svátcích naberete? Preventivně zhubněte spaním.
Spalujte kalorie ve spánku
Víte, že je mráz pěkná potvora? Jak škodí a jak se chránit, čtěte zde:
Pozor na mráz
Zjistili jsme, jak jsou někteří chlapi chytří.
I chlapi jsou blondýny
A na závěr našeho historického okénka si můžete přečíst velice dojemný příběh.
Kabelka po babičce
Nový komentář
Komentáře
uklízím tak průběžně, takže na vánoce to není o moc jiné než jindy. šatník projdu, malé věci uklidím na půdu nebo podaruji okolí
Úklid skříní provádíme vícekrát, oblečení dávám kamarádkám
skříně moje a manželovo mám srovnané, horší je to u dětí....starší synové musí sami,tam už neasistuji a malá slečna,no mohly bychom to zmáknout o nedělním odpoledni
Už mám hotovo, část vyhozena, část dáno do charity.
také se do nich pustím..
Unás se ještě věci vozí k babičce
taky bych se měla pustit do vyklízení skříní
pořád je co přebírat ve skříni
Já vyklízím skříně pořád a stále jsou plné
jerenika — #18 take jsem to tak delavala a ve finale jsem tu vec vubec nepouzila a nakonec stejne vyhodila jen to celou dobu zabira misto ted to vse vyhazuji
pajinqa90 — #17 je tak to u nas obleceni neberou a kdyz jsem je chtela dat do ceveneho krize tak chcou po me listek od cistirny tak jsem to vzdala a obleceni davam do tridicich boxu
Když se tu tak bavíte o té čistce, nechcete někdo přijít k nám
..nejsem totiž schopná některé věci vyhodit, pořád si říkám, že se to může ještě hodit...
když jsem naposledy nesla oblečení do dětského domova,řekli,že mají oblečení dost,ať dám peníze...tak to radši inzeruji klasicky...
čistka mě teprve čeká a myslím, že bude velká
Trefa:kdyz jsem se stehovala pred 2lety,tak jsem ve skrini udelala velky vitr.mnoho veci jsem dala na charitu.
vyklízím skříně a dávám oblečení do charity
jj...už jsem dlouho neprobírala, koukám, že se do toho budu muset pustit
Před vánocemi pravidelně každý rok uklízím a přebírám skříně,ale některé věci vracím zpět ,protože je lituji vyhodit a říkám si,že se budou někdy hodit.Co už se opravdu nehodí,tak zabalím do pytle a odnáším do diaokonie a vím,že to ještě lidem ve špatné životní situaci pomůže.
šatní skříň... no to by chtělo probrat..nejsou lidi
to bych měla udělat. Třeba šuplík na ponožky mám plný a přitom nemám co na sebe :-)