2. okýnko kalendáře: Entententýky z kola ven, tohle nosit nebudem!

2. okýnko kalendáře: Entententýky z kola ven, tohle nosit nebudem!

Příjemnou atmosféru Vánoc máme přivolanou (čtěte zde). S chutí se můžeme pustit do práce. Úklid může být zábava a pomoc bližnímu svému v jednom. Pozorně čtěte a zjistěte, jak může být práce užitečná i zábavná zároveň.

Jistě jste již zvědavé, jakou činnost jsme si pro vás připravili na dnes. Možná čekáte, že se budeme rozjíždět vlažně a stále si nemákneme. Mohli jsme vám připravit flákací okénko i dnes, ale my jsme řekli ne! Dnes se bude pracovat. Konkrétně budeme uklízet šatní skříň.

Nepotřebné oblečení vyklidíme a rovnou uděláme pár poznámek na papír, co by nám měl Ježíšek dokoupit. Rifle, které nedopneme o pár centimetrů, zatím vyhazovat nebudeme. Vyčkáme na nejbližší úplněk, dáme si půst a bříško nám pěkně splaskne.
Pokud je vám líto oblečení jen tak vyhodit, můžete před Vánoci udělat dobrý skutek a odvézt věci sociálně potřebným - do azylových domů, do kontejnerů přímo určených pro oděv a obuv. Z těchto kontejnerů se věci třídí a nositelné putuje na pomoc lidem v tísni, nenositelné je dále zpracováváno recyklací (alespoň takhle mi to tvrdili na MÚ v Děčíně). Naše i jiné obce pořádají sbírky použitého ošacení. Každoročně nosím pár igelitek použitých oděvů a hraček z celého příbuzenstva a předávám dále.

Při úklidu se dobře bavíme. Občas vytáhnu kus oděvu, co má za sebou snad Vietnam. Děláme módní přehlídky, moc se u toho nasmějeme. Ukládám slabší bundy k zimnímu spánku a vytahuji uložené zimní kousky oděvů. Někdy najdu hotové poklady. Loni jsem v kapse zimní bundy našla 500 Kč. Kdo by po takových zkušenostech rád neuklízel, že? Obzvlášť když ta bunda nebyla moje, ale manžela. :) Ten o mých nálezech pochopitelně neví. Ještě by chtěl podíl. Jeho mínus, že je bordelář.

Vánoce u popelnice

Pokaždé, když vyklízím skříně, vzpomenu si na 20 let starou příhodu. Bydlely jsme tenkrát s maminkou a sestrami kousek od pochybné čtvrti v Ústí nad Labem. Vyházely jsme ze skříní vše, co už jsme nechtěly. Maminka to vysypala do popelnice, ani na hadry to nechtěla. Za chvilku nás všechny volala do pokoje starší sestra. „Honéééééém, divadlóóóo!“ Vlítneme za ní, nalepíme se k oknu. Sestra ho trochu pootevřela, abychom slyšely dialogy. Pár popelnic od té „naší“ stála paní s malým chlapečkem. Ačkoliv sníh byl v nedohlednu a počasí spíše připomínalo jaro než blížící se svátky, táhli za sebou boby. Asi proto, aby si do nich mohli dát své výlovky z popelnic. Netrpělivě jsme čekaly, až dorazí k té „naší“ popelnici. Paní vybírala všechny předešlé dosti důsledně až na samé dno, pěkně nás tím napínala. Konečně dorazila k té „naší“. Oblečení ji zaujalo. Hned vše podávala svému synovi. Ten to jen tak ledabyle mrskal do bobů. Pár kousků mu popadalo na zem. Na jeho hlavě přistál pohlavek. Paní se strašlivě rozčilovala: „Neválej to po tý zemi. Bude to špinavý, dylino.“
Směju se tomu ještě dnes. Z popelnice to muselo totiž asi vonět po aviváži a paní ruce špinavé mít nemohla. Vždyť projela jen 10 popelnic.

A pak, že je úklid otrava a nuda. Už se moc těším, až dnes zburcuji holky k vyklízení skříní. Sice budeme bez divadla, u nás je klídek a popelnice nikdo vybírat nechodí. Zato se však brzy koná sbírka použitých oděvů a jako každý rok budou charitativní pracovníci za každý kus rádi, no a samozřejmě si nenecháme ujít módní přehlídku.

Než se pustíme do práce, odlehčeme mozkové závity a zabrouzdejme do okének minulosti vašeho nejoblíbenějšího magazínu.

Probírali jsme strašidelné postavy, jako třeba Drákulu.
Záhada hraběte Drákuly

Vtipně jste se vypořádali s úředníky. Následujíc historka mi připomněla, když jsem šla mamince po její smrti odhlásit důchod a paní pracovnice na sociálce mě přesvědčovala, že to si ale musí maminka přijít sama.
Do vlastních rukou - tak na hřbitov

Smáli jsme se cizímu trapasu:
Povedený trapas

Hrozíte se předem kil, které o svátcích naberete? Preventivně zhubněte spaním.
Spalujte kalorie ve spánku

Víte, že je mráz pěkná potvora? Jak škodí a jak se chránit, čtěte zde:
Pozor na mráz

Zjistili jsme, jak jsou někteří chlapi chytří.
I chlapi jsou blondýny

A na závěr našeho historického okénka si můžete přečíst velice dojemný příběh.
Kabelka po babičce