Každý si představujeme své volno jinak. Někdo ho tráví dřinou ve fitnessu, jiné zase pěkně v pohodičce v křesílku u televize. Oba extrémy jsou ale škodlivé.  Přiměřený pohyb patří ke zdravému životnímu stylu – o tom není sporu a potvrdily to už výsledky mnoha studií a výzkumů.

Otázka je jen toho, co lze označit oním slovem přiměřený. Zkusme se tedy nyní podívat na některé klady a zápory, které přináší fyzická aktivita a o nichž hovoří odborníci z projektu Odlehčeme zeměkouli!®. 

1.

+ Pohyb pomáhá proti špatné náladě a stresu. Stačí dvacet minut cvičení a produkce hormonů endorfinů a serotoninu, jejichž nedostatek způsobuje například deprese, úzkosti či agresivitu, stoupá. Pozitivní účinky posiluje cvičení v přírodě.

  • Cvičíme špatně. Nestřídáme různé druhy sportů, neupřednostňujeme aerobní pohyb a nedbáme na to, když nás po cvičení nepřiměřeně bolí klouby a svaly. Zatímco se bolestí zubů, chodíme ke stomatologovi běžně, ke sportovnímu lékaři nebo ke zkušenému trenérovi zajde jen málokdo. Špatným cvičení si způsobujeme chronické potíže pohybového aparátu.

 2.

+ Pohyb je osvědčeným prostředkem proti nespavosti. Odpolední nebo podvečerní sportování navozuje kvalitní a hlubší noční spánek. Ráno se probouzíme odpočatější a lépe se soustředíme na práci.

  • Cvičíme-li až po večeři a méně než 4 hodiny před ulehnutím, cítíme se celkově zchváceni a zpravidla špatně usínáme. V noci se nám pak mohou znát černé sny, spánek je mělký a ráno se cítíme, jako kdyby nás někdo zmlátil.

 3.

+ Pohyb zlepšuje a zkvalitňuje sex. Celý organismus včetně pohlavních orgánů se lépe prokrvuje. Navíc pravidelné cvičení dodá tělu atraktivní vzhled a pro opačné pohlaví se stáváme přitažlivějšími.

  • Cvičíme-li pozdě večer nebo intenzivněji, než je třeba, nemáme na sex už chuť ani potřebnou energii.

 4.

+ Pohyb snižuje riziko srdečně – cévních onemocnění. Snižuje v krvi hladinu škodlivého cholesterolu (LDL) a triglyceridů. Naopak zvyšuje množství zdraví prospěšného cholesterolu (HDL). Tím výrazně přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění vedoucích k infarktu či mozkové mrtvici. Pomáhá navíc předcházet vysokému krevnímu tlaku a také je užitečný při jeho léčbě

  • Při volbě druhu sportu a jeho intenzitě by měly hrát roly nejen vlohy, ale také věk a zdraví. Nepřiměřená fyzická zátěž v nevhodném prostředí (např. parné léto) může vést ke zdravotním problémům.

5.

+ Pohyb je dobrou prevencí proti osteoporóze. Nedostatek fyzické aktivity se brzy projeví na stavbě kostry, zvláště necvičíme-li od mládí. Ta je pak dříve a více ohrožena „řídnutím kostí“, a tedy i jejich zvýšenou lámavostí. Sport však pomáhá udržovat pružnost svalů a ohebnost kloubů.

  • Při některých sportovních aktivitách jsou neúměrně namáhána kolena. Nejde jen o mužské sporty jako fotbal či skating. Týká se to i joggingu, aerobiku, volejbalu a dalších sportů, při nichž jsou často používány skoky. Kolena trpí i při posilování.

 6.

+ Pohyb pomáhá předcházet potížím s páteří a bolestmi hlavy. Důvod je jednoduchý. Ohebná páteř se nikde neblokuje a neutiskuje žádné nervy.

  • Špatně vedené cviky páteř nadměrně namáhají. Výsledkem mohou být bolesti a někdy i nutnost dlouhodobé léčby.

 7.

+ Pohyb je spojen i s nižším výskytem rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty. Vysvětlení? Krev je lépe okysličena a tzv. vyháněči volných radikálů, které mají na rozvoji karcinomu podstatný vliv, mohou lépe pracovat.

  • I silní kuřáci by měli na cigaretu bezprostředně po fyzickém výkonu zapomenout. Organismus škodliviny mnohem intenzivnější vnímá.

 8.

+ Pohyb vyžaduje trpělivost a pravidelnost. Patříme-li mezi ty, kteří dosud svou fyzickou kondici zanedbávali, nesnažme se lámat rekordy. Úplně stačí asi 30 minut dvakrát až třikrát do týdne. Zvyšovat zátěž bychom měli postupně.

  • Chceme moc najednou. Pokud druhý den po tréninku cítíme ve svalech napětí, je to v pořádku. Přijde-li však bolest, měly bychom jí brát jako varování. Neubereme-li na intenzitě, musíme počítat se svalovými spasmy (nepatřičné stažení vláken), později třeba s poškozením svalů, vazů nebo kloubů. S nimi bude stoupat i riziko úrazů.

9.

+ Pohyb má být různorodý a pestrý. Obecně se říká, že nepřirozenějším sportem je chůze a nejšetrnějším plavání. Nejlepší ovšem je, když sportovních rekreačních aktivit provádíme více a vzájemně je propojujeme. Turistika, cyklistika, plavání, lyžování v rekreační podobě – taková kombinace se určitě projeví pozitivně na celkové kondici a správném rozvoji pohybového aparátu.

  • Jednostranná zátěž je vždy špatná. Vždy vede k vytváření svalové nerovnováhy, popřípadě i k poškození některých vazů, úponů či svalů.

 10.

+ Pohyb se musí „rozjíždět“. Na každou intenzivní zátěž by tělo mělo být připravenou rozcvičkou. Ta prohřeje, ale hlavně protáhne svaly. Většinou stačí 10 minut.

  • Nevíte-li si se cvičením rady, nezkoušejte, co to prostě udělá. Je dokonce lepší nehýbat se vůbec, než si systematicky ničit tělo špatnou technikou. Lepší je nechat si poradit sportovního lékaře či nějakého trenéra (např. ve fitness centru nebo v diskusním fóru našeho projektu).

 11.

+ Pohyb formuje tělo. Různorodá fyzická aktivita – cvičení, pěší procházky, plavání apod. trénuje rovnoměrně všechny svaly a udržuje přiměřenou hmotnost. Je to ten nejsprávnější způsob fyzické aktivity.

  • Při boji s nadváhou musíme začínat pomalu. Kdo si myslí, že s dvaceti kilogramy nadváhy může začít s tvrdou fyzickou aktivitou, mýlí se. Nejen, že utrpí naše psychika, protože nepřipravené tělo nic nevydrží, navíc si ale můžeme velmi uškodit. Nadváha nám totiž brání vykonávat pohyby správně – výsledkem jsou pak alespoň poškozené klouby.

 12.

+ Pohyb může být společenskou událostí. Je totiž dokázáno, že to co děláme s chutí, má větší smysl. Například při aerobiku můžeme zároveň posilovat kontakty s mnoha dalšími lidmi. Má tedy pozitivní vliv nejen na fyzickou kondici, ale na psychickou stránku osobnosti.

  • Ženy věnující se pouze aerobiku často bolí záda. Viníkem je rychlé tempo cvičení, ale také často opakované výskoky. Skelet prostě to množství nárazů nevydrží.

 13.

+ Pohyb by se měl řídit pulsem - tedy počtem úderů srdce za minutu. Každý má trochu jinou frekvenci, při které se začne tělo zbavovat svých tukových zásob. Lze se orientovat například podle následujícího návodu. Maximální tepová frekvence je 220, od tohoto čísla tedy odečtěte svůj věk a máte to.  Nejlépe pálíte tuky při 55 – 65 procenty své maximální tepové frekvence. Starší osoby by měly cvičit při 40-55 % své max. tepové frekvence. 65-75 % se doporučuje pro ty, kdo chtějí zvýšit svou vytrvalost a kondici. 75-90 % maximální tepové frekvence je vyhrazeno pouze trénovaným jedincům.

  • Vyšší tep, více tuků pryč! To je opravdu nesmysl. Jak jsem si již řekli, vždy bychom měli „jet“ jen na tři čtvrtě plynu.

pohyb

Související článek:

Reklama