Malotřídky byly ještě donedávna samozřejmostí každé vesnice. Jenže dětí se rodí stále méně, a tudíž síť škol by na to měla reagovat ... a reaguje. Z ekonomického hlediska je to jasné – hromadné rušení malotřídek.

Záleží na každé obci, zda se pustí do boje o zachování malotřídky, nebo zda školu zruší a peníze investuje do jiných důležitých věcí.

„Boj o zachování malotřídky je nesmyslný.“ – tvrdí jedni.

„Budeme žádat o výjimku, budeme slučovat třídy.“ – hlásají druzí.

A rodiče s dětmi jsou chtě nechtě postaveni před otázku: malotřídka, nebo městská škola?

„Petřík nastupuje do první třídy tady u nás ve vsi. Mám doma ještě dvouměsíční dcerku, a kdyby měl Péťa dojíždět den co den do školy v Kladně, vůbec nevím, jak bych to zvládala,“ krčí rameny dvaatřicetiletá Petra.

A není jediná, kdo se přiklání k názoru, že rušit malotřídky je naprostý nesmysl. „Víte, ony malotřídky jsou pro ty děti tak nějak pohodovější. Je to prostě víc rodinné než velká škola ve městě.“ Říká bývalá ředitelka základní školy v Hřivicích M. Hradcová. „Mají tu domácí atmosféru, anonymita je na rozdíl od města nulová. Učitel se zná osobně s rodiči i celou rodinou dítěte, a tudíž má možnost ho lépe poznat, pochopit. Celkově mu je určitě blíž.“

Na druhou stranu otázka o kvalitě výuky visí stále ve vzduchu. Jedna třída a tři ročníky. Dá se vůbec zachovat stejná kvalita vyučovací hodiny jako v městské škole? Zde záleží pochopitelně na kantorovi. Taková příprava na hodinu v malotřídce je podle Hradcové daleko náročnější než příprava na běžnou hodinu. Přesto se kvalita zachovat dá.

Ale buďme objektivní. I městské školy mají své nemalé plus a nejedni rodiče je upřednostňují před malotřídkami.

„Aničku bych do vesnické školy nikdy nedala. Proč taky? Aby musela ve čtvrté třídě znovu poznávat nový kolektiv, nové prostředí? Takhle bude chodit do jedné školy celých devět let se spolužáky, které zná od první třídy. A navíc podle mého mají velké školy daleko více možností na vzdělávání dětí. Vybavení tříd, jazyky, počítače a spousty dalších zájmových činností…,“ říká Jana S. z Kladna.

Pokud rodiče pracují ve městě, kam dítě dojíždí do školy, je situace pochopitelně snazší. Ale v případě, že je dítě závislé na MHD znamená to nejen finanční výdaje, ale i značnou časovou ztrátu. „Kdyby jezdily školní autobusy, bylo by to něco jiného. Pak bych se i k městské škole přikláněla. Jenže takhle? Péťa by musel být zbytečně dvě hodiny v družině, za kterou bych opět musela platit, a ráno by vstával kolem šesté…,“ dodává Petra na adresu devítiletky.

Každopádně tím nejdůležitějším faktorem zde zůstává učitel. Ať v malotřídce, či v městské devítiletce. Pokud on si nenajde cestu k dítěti, může dávat třeba soukromé hodiny, a pro dítě přinese nulový efekt.

Co možná nevíte o malotřídkách:

- Za zapsaného prvňáka rodičům obecní úřady platí od šesti set do deseti tisíc korun.
- Když škola nemá dost dětí a zůstane otevřená jen na základě ministerské výjimky, musí obec přispívat na platy učitelů.
- Výjimka je drahá, obce totiž musí přispívat na platy učitelů více než sto tisíci korunami.
- O výjimkách z počtu žáků pro jednotlivé školy rozhoduje ministerstvo vždy každý rok znovu a posuzuje především to, jestli počet dětí výrazně neklesl pod limit stanovený předpisy.
- V celé České republice žádalo o výjimky přes sedm set malotřídek, zhruba šedesát v příštím školním roce už pokračovat nebude.
- Pro školu se 3 třídami musí být 51 žáků, se 4 třídami 68 a základní školu se samostatnými třídami všech ročníků prvního stupně 75 žáků.

Takže je na vás, milí rodiče, abyste si vybrali. Malotřídka, nebo městská škola? Vybírejte, dokud máte z čeho. Ministerstvo školství sice tvrdí: „Naší dlouhodobou politikou je tento typ škol podporovat, jedná se o efektivní, nenáročnou formu výuky a poskytuje dětem šanci, alespoň v prvních letech, školní docházku absolvovat v domácím prostředí bez dojíždění. Problémem pro nás jsou spíše slabě obsazené, plně organizované školy.“ Ale naše dlouhodobá politika se mění stejně rychle jako dubnové počasí a co platilo dnes, může být již zítra přikryto závojem zapomnění.

Reklama