Bulvár

Lucie Cekotová je maminka tří dětí, z nichž dvě učila v domácí škole. Proto jsem ji kontaktovala a zjistila pro vás, jak v její rodině domácí vzdělávání fungovalo. Informace jsou o to cennější, že obě děti už přestoupily na "klasickou" školu, a vy máte možnost přečíst si, jak tuto adaptaci zvládly.

K domácímu vzdělávání u Cekotů přešli v době, kdy měl Vojta nastoupit do 5. třídy ZŠ a Maruška do 3. třídy ZŠ. A protože je u nás možnost domácí školy povolena jen pro první stupeň základní školy, Vojta se doma s mámou učil jen jeden rok, Maruška tři roky. Nejmladší Zdislávka měla v té době pět let, byla tudíž "předškoláček".

Paní Lucie: "Díky tomu, že jsem vlastně jeden rok učila dvě děti rozdílného věku - 3. a 5. třída a ještě k tomu jsem musela nějak zabavit předškolní dítě, byla domácí škola dost náročná na organizaci. Některé činnosti jsme mohli dělat všichni dohromady - výtvarka, vycházky, pracovní činnosti, pohybové aktivity, hudebka, ale i řadu věcí z prvouky/vlastivědy a přírodovědy. U předmětů, kde to buď logicky nešlo (čeština, matematika, jazyky), jsem se věnovala jednomu "žákovi" a druhý měl buď samostatnou činnost (hodně jsme využívali počítač), nebo přestávku.

Dopoledne jsme vždycky zvládli veškeré naplánované učivo, odpoledne měly starší děti volné pro své zájmy, kterých měly hodně, a já jsem měla čas na domácnost a na Zdislávku. Popřípadě jsem se mohla věnovat práci, abych neztratila kontakt s profesí."

Působily vám některé předměty při vyučování nějaké zvláštní potíže?
Paní Lucie:
"Myslím, že s různými předměty se nebylo třeba nějak zvlášť vypořádávat. Já jsem ovšem měla to štěstí, že jsem jako překladatelka neměla problém s výukou jazyků, která je povinná od 4. třídy. Pokud vím, někteří rodiče to řešili soukromými placenými hodinami. Tam, kde je takových rodin víc (Praha), se lze dohodnout s jinými rodinami, které učí doma - někdo třeba může učit více dětí angličtinu, jiný rodič dejme tomu výtvarku nebo hudebku. Trochu problém byl v panelákovém bytě v zimě tělocvik. Řešili jsme to různě: chodili jsme plavat, sáňkovat, bruslit, provozovali nejrůznější pohybové činnosti na vycházkách, rozcvičky (třeba na velkém rehabilitačním balonu) v obýváku. Jinak měly děti samozřejmě nejrůznější své pohybové aktivity odpoledne."

A co váš manžel, zapojoval se také do domácího vyučování?
Paní Lucie:
"Můj manžel má časově náročné povolání (je novinář), takže jeho účast byla spíše nárazová, běžný školní provoz byl na mně. Mimo to, že byl u nás doma "přes počítače", jeho parketa také byly technické exkurze - buď všichni, nebo jen děti s tatínkem jsme navštívili jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně (tam je zvlášť zajímavá expozice pro veřejnost, vřele doporučuji), přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně, výrobu ručního papíru ve Velkých Losinách..." 

Pokračovala jste v domácí výuce také s nejmladší Zdislávkou?
Paní Lucie:
"Zdislávce je teď 10 let a od září chodí do třetí třídy církevní ZŠ. Tu doma neučím především proto, že je tělesně postižená. Jedna jsem měla strach, že by případné vzdělávací neúspěchy byly některými odpůrci domácí školy přičítány právě jejímu vzdělávání doma a také má Zdislávka velice ráda společnost jiných dětí, a ta by se u takto postiženého dítěte zajišťovala hůře než u dětí zdravých."

Splnilo domácí vyučování vaše představy a očekávání?
Paní Lucie:
"Nejen to, spíše je daleko předčilo. A musím říct, že naše děti na tu dobu dodnes velice rády a často vzpomínají. Obě dvě děti společně jsem učila vlastně jen jeden rok, ale i za tu dobu jsme se jako rodina úžasně sžili, mohli jsme dělat dohromady spoustu věcí, na které bychom, při systému škola + úkoly + zájmová činnost, neměli čas. Další rok už jsme si spoustu věcí nemohli zopakovat, protože Vojta už chodil do klasické školy, takže jsme se museli přizpůsobit běžné organizaci školního roku."

Co se týče vzdělávací stránky domácího vyučování u Cekotů, uměly obě děti, Vojta i Maruška, všechno, co měly umět podle osnov, plus něco navíc. Vojta je dysgrafik a češtině i angličtině domácí škola jen prospěla, hodně si je vylepšil. Maruška se navíc ještě učila španělsky.

Jak to bylo s adaptací dětí na klasickou základní školu?
Paní Lucie:
"Ani jeden z nich neměl problémy s návratem do běžné školy. Vojta se vracel po roční "stáži" v domácí škole do stejné třídy, kde měl většinu kamarádů, s nimiž se samozřejmě ani během toho roku nepřestal stýkat. Teď studuje druhý ročník střední školy.
Maruška šla po třech letech doma v 11 letech rovnou na internát. Studuje totiž již čtvrtým rokem osmiletou baletní konzervatoř. Zpočátku se jí zdálo, že děti ve třídě jsou příliš hlučné, ale během měsíce se adaptovala a jiné problémy nikdy neměla. Ani s učením, ani s kolektivem. Studuje s vyznamenáním.

V domácím škole ale vlastně pokračujeme pořád. Když děti ve škole něco nepochopí, potřebují něco znova vysvětlit, opět nastupuju já, jako učitelka. V osmé třídě měla třeba Maruška problémy s chemickým názvoslovím, což už jsem si ze školy nepamatovala. Musela jsem si to tedy znova nastudovat a nakonec jsem jí to vysvětlila lépe než profesor ve škole - vystudovaný chemik - a Maruška při zkoušení dostala jedničku."

Má, podle vás, domácí vyučování také nějaké nevýhody?
Paní Lucie:
"Myslím, že o výhodách jsem toho napsala už hodně. Možná je to i tím, že člověk má tendenci vzpomínat spíš na to dobré, ale na nějaké opravdu velké problémy se nepamatuji. Jistěže byly některé věci náročné - třeba právě to, že doma byli dva školáci v různých třídách plus ještě menší, navíc postižené dítě. Dalo dost práce vypracovat si systém, aby se jednak všechno stihlo, včetně oběda, a také aby byli všichni spokojení.

Domácí škola je zároveň finančně dosti náročná. Prakticky totiž znamená výpadek jednoho příjmu. Já jsem sice trochu pracovala, aspoň po večerech, protože mi to moje profese umožňovala, ale co kdybych byla dejme tomu zdravotní sestra?

Pro nás to byla záležitost volby: vybrali jsme si raději "být" (spolu), než "mít" (mnoho věcí, bez nichž se člověk často obejde). Opravdu vážné ekonomické problémy jsme nikdy neměli.
Ale znám i rodinu, která z finančních důvodů musela s domácí školou přestat.

Takže opravdu nemohu říct, že by mi na domácím vyučování něco vyloženě vadilo, ale na druhou stranu ani netvrdím, že to je procházka růžovou zahradou. Je to náročná činnost pro silně motivované lidi, je to činnost z podstaty věci velice kreativní, což někomu vyhovuje, ale někomu nemusí. Je to velké obohacení pro život (teď myslím pro můj život, i když pro děti doufám taky), ale určitě není zadarmo, stojí spoustu času a energie."

Paní Lucie: "I když vzdělávací výsledky dětí byly více než výborné, za nejcennější opravdu považuji čas, který jsme měli možnost spolu strávit."

                                 
   
08.09.2004 - Společnost - autor: elly

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [47] Libča [*]

    v Nemecku je tohle zakazane, prave dneska o tom byl porad v televizi a ta rodina co uci sve deti doma tak musi stale platit ruzne pokuty, ale ty deti sami rikali ze do skoly nechteji ze doma je to bavi vic, ze se tam nemluvi sproste atd. az pry pujdou do 5.tridy tak pry do skoly jdou...

    superkarma: 0 09.09.2004, 21:03:29
  2. avatar
    [46] sunnynka [*]

    Ťapina: podle toho co píšeš, tak to vypadá, že děti učící se doma žijí na jiné planetě Třeba Pipin, má rok a půl a už teď se stýká s více dětmi než se vejdou do školní třídy.
    A kde přišel na svůj koníček "Honza"? Tohle se přece dá poznat i jinak, než že si děti své budoucí koníčky odkoukají od spolužáků.

    superkarma: 0 09.09.2004, 08:25:12

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [45] Léthé [*]

    Zatracené,nebo vychvalované.Dnes jsou již děti naše,a ne státu,jak to bylo za komoušů.Tak ať rodiče samy rozhodnou…mě je to šumák.Já se vždy těšila na konec prázdnin,až ty moje děti konečně vypadnou do školy.Učit je sama?…asi by již nežili .

    superkarma: 0 08.09.2004, 23:53:20
  2. avatar
    [44] Ťapina [*]

    sunnynka: No jo, ale z čeho si má to dítě vybírat kamarády, když nechodí do školy? Ve škole se setká s minimálně 20 dětmi, z nichž někdo určitě bude mít stejné zájmy a dá se z nich vybrat. Z kolika dětí může vybírat mimo školu? Nebo jsou ty společné zájmy zájmové kroužky? A podle čeho poznáš, co zrovna tvoje dítě bude bavit, když ti nepřijde ze školy se slovy "mami, Honza dělá to a to, povídali jsme si o tom a já bych to chtěl dělat taky"?

    superkarma: 0 08.09.2004, 23:44:57
  3. avatar
    [43] sunnynka [*]

    Vivian: domácí škola v "jedna ruka netleská" byla fakt síla

    superkarma: 0 08.09.2004, 21:01:51
  4. avatar
    [42] sunnynka [*]

    a je to vlastně tak jak píše Andula. Ve škole jsou děti ve společnosti nějakých dětí, se kterými vpodstatě nemají nic společného....pokud se učí doma,tak svůj volný čas tráví s dětmi, které si vyberou, se kterými mají společné zájmy...atd. Co jsou asi lepší vztahy?

    superkarma: 0 08.09.2004, 21:00:21
  5. avatar
    [41] sunnynka [*]

    Rodiče, kteří se rozhodnou učit děti doma je naučí za kratší dobu více než ve škole. Jedna maminka odpověděla na otázku, jako má kvalifikaci pro výuku svého dítěte: "Znám jej celý život". A psychologové tohle potvrdí.
    Pokud se děti učí doma, učí se rády, s chutí a naučí se tak mnohem více.

    Jestli jim nechybí kolektiv? Pokud je rodiče nezavírají celý den doma, tak nechybí. Mají kamarády a zájmové činnosti.

    Na téma domáci škola vyjde ještě jeden článek i s vyjádřením psycholožky. Navíc tam bude odkaz na povídání o socializaci a ten si určitě přečtěte.

    xenie: pochopitelně, rodiče, kteří učí děti doma obdrží v kmenové škole osnovy, podle kterých "jedou" a dvakrát do roka jsou děti přezkušovány ve škole

    superkarma: 0 08.09.2004, 20:58:37
  6. avatar
    [40] Andula [*]

    vlcice: a nemůže to být obráceně? Baví se o škole, protože jiné zážitky nemají?
    Já bych na domácí školu neměla ani trpělivost ani vlohy, nicméně pár dětí z domácví školy znám a nejsou to ždní outsideři a ani netrpí nedostatkem dětí.

    superkarma: 0 08.09.2004, 20:31:32
  7. avatar
    [38] kubikm [*]

    myslím, že dítě přijde o moc důležité společné zážitky, které dělají třídu třídou...
    několikrát jsem měnila školu, taky jsem rok chodila do školy v zahraničí, vím, o čem mluvím. Děti si kolikrát vyprávěly...a já nevěděla o čem, nebylo to moc příjemné...
    brala bych to jako nouzové řešení...
    těm dětem taky chybí srovnání s jinými a takové to soupeření, které žene vpřed...

    superkarma: 0 08.09.2004, 15:24:52
  8. avatar
    [37] Vivian [*]

    Nemůžu si pomoct, ale já si vždycky vzpomenu na domácí školu ve filmu "Jedna ruka netleská"... a na tu zvláštní rodinku...

    superkarma: 0 08.09.2004, 15:08:46
  9. avatar
    [36] vlcice [*]

    Domácí škola může být dobrá, pouze v nezbytném případě, kdy se dítě z nějakého důvodu nemůže dostat do školy a když matka či otec zajistí kvalitní výuku.
    Jinak stačí, když se rodiče dítěti věnují po škole (nejen nad domácími úkoly a učením).
    Moji rodiče chodili z práce unavení (táta policajt řidič na dopravce a máma zdr. sestřička), ale přesto si na mne a mé dva sourozence dokázali najít čas. Nemohu řici, že bych postrádala rodičovskou lásku, když jsem chodila do školy.

    superkarma: 0 08.09.2004, 14:27:35
  10. avatar
    [35] vlcice [*]

    Myslím, že dítěti, které se učí doma budou chybět sdílené školní zažitky a bude díky tomu i v kroužku mimo kolektiv, i když ho děti mezi sebe přijmou. Navštěvuji zákl. uměleckou školu, kde (i když chodím s dospělákama) si mohu nahradit zmeškanou hodinu i v jiný den, kdy mají hodinu školní děti. Ty se během výtvarky nebaví prakticky o ničem jiném než o zážitcích ze školy. Ani my jsme nebyli jiní. Jak se ale mezi takovými dětmi cítí dítě, které do školy nechodí? Podle mne se musí cíti tak trochu mimo kolektiv.

    superkarma: 0 08.09.2004, 14:22:19
  11. avatar
    [31] Suzanne [*]

    xenie: Fyzika je na druhém stupni, zatím jsem vždycky slyšela jen o prvostupňovém domácím vyučování. O osnovy je postaráno tím, že rodiče a děti jsou motivování různými rozdílovými zkouškami a standartizovanými testy. Jak jsem koupila, tak prodávám Znám paní, která učí svoje tři a ještě další tři cizí doma. Nějak se střídají ještě s dalšími rodiči podle odborností.

    superkarma: 0 08.09.2004, 12:50:09
  12. [30] xenie [*]

    neumím si to představit, btw kolik rodičů opravdu ví všechno to co osnovy předpisují ? Já učit své dítě třeba fyziku, no to by to dopadlo

    superkarma: 0 08.09.2004, 12:17:57
  13. avatar
    [28] mam-ča [*]

    anonym : Školka mi taky připadá moc důležitá, hlavně ten rok před nástupem do školy. Můj starší syn do školky nechodil, protože jsem v té době byla doma s mladšími problémovými dvojčaty, a do přeplněné školky, na kterou koukám z okna, mi ho prostě nevzali. Dojížděla jsem s ním na předškolní přípravu jednou týdně do staré zástavby, s kočárem dvojákem, a čekali jsme na něj venku před školkou. Když nastoupil do školy, neměl problém s učením (měl díky domácí přípravě náskok) ale se začleněním do kolektivu, který byl stmelený už ze školky. Přesto, že nebyl žádné tintítko, byl zpočátku dost bit od partičky sígrů, která se vytvořila už ve školce. Manžel s ním pak doma trénoval "praní", a když chlapeček přišel ze školních rvaček poprvé jako vítěz, (s monoklem na oku a zubem v kapse) dostal za odměnu polárkový dort. Pak už si na něj netroufli, a byla pohoda.

    superkarma: 0 08.09.2004, 12:07:28
  14. avatar
    [26] Ťapina [*]

    Vivian: Hlavně už vidím tu bandu dětí na písku, které jsou spolu celé dny, jak mezi sebe ochotně přijmou někoho, koho jinak nevídají.

    superkarma: 0 08.09.2004, 11:54:48
  15. avatar
    [24] Vivian [*]

    gerda: nevím, jaké má paní vzdělání, ale překladatelka nemusí mít VŠ.

    Já bych na domácí školu asi neměla... nervy, čas... taky nejsem pedagog (byť překladatelka) a netroufla bych si to na svých dětech zkoušet.
    je překladatel s VŠ pedagogickým vzděláním, ale naše děti budou s největší pravděpodobností chodit do klasické školy

    Myslím, že dítě z domácí školy může mít stejně kvalitní nebo možná i lepší vzdělání, než dítě z klasické školy, ale mně na tom prostě nesedí ta izolace od kolektivu vrstevníků. Protože si myslím, že je jistě rozdíl v tom, jestli dítě tráví s dětmi každý vyučovací den a nebo jestli si spolu občas odpoledne zahrají na písku...

    superkarma: 0 08.09.2004, 11:44:39
  16. avatar
    [21] medved [*]

    mam-ča: podle me je to organizaci domacnosti...kdo umi, ten umi...a krome toho, ta pani to nedelala leta letouci..je to vlastne prechodna zalezitost na rok dva tri...coz se da podle me ustat v podstate vsechno ...proste kdo chce hleda zpusob, kdo nechce hleda duvod .....jak rikam, ja tyhle rodice obdivuju a smekam pred nima...a v malych vesnickach nebo i vetsich, kde neni moznost vyberu skoly....tak nez dat dite do jedine mozne a treba nekvalitni skoly..mi to prijde jako dobra alternativa ...ale je jasne, ze je to pro uzky, velmi motivovany okruh lidi, ne pro masy

    superkarma: 0 08.09.2004, 11:17:16
  17. avatar
    [20] *modrá [*]

    Švagrová bude muset učit doma svého synka který měl letos nastoupit do 1. třídy, ale bohužel onemocněl leukémií. Jsem zvědavá jak to budou zvládat a moc jim držím palce.

    superkarma: 0 08.09.2004, 11:02:06
  18. avatar
    [19] Libča [*]

    mit dostatecne finance (tim myslim vydelavat muj muz o neco vice a ja mit moznost obcas nejakeho privydelku z domova) tak by jsem se taky nerozmyslela ale tady v nemecku to bohuzel nejde... tedy nic o tom nevim takhle to reknu presneji

    superkarma: 0 08.09.2004, 10:59:47
  19. avatar
    [18] Vivian [*]

    gerda: proč myslíš, že paní má jako překladatelka předpoklady pro to, být dobrou učitelkou? znalost jazyka a pedagogika jsou přece dvě naprosto odlišné věci, dobrému učiteli navíc nestačí jen znalosti...

    superkarma: 0 08.09.2004, 10:59:04
  20. avatar
    [17] JanaVi [*]

    Asi se budu brzy učit s dcerou angličtinu. Měli ve škole první dvě hodiny (ve čtvrté třídě - takže úplně první dvě hodiny cizího jazyka). Popsali celou jednu stranu slovníčku slovy, které se učí zpaměti a pochopitelně to Kačka říká se špatnou výslovností. Zatím nebudou mít učebnici. Vzhledem k tomu, že starší syn se učil angličtinu z krásných učebnic a měli k tomu pracovní sešity a učili se zpočátku formou hry celé věty a hlavně mluvili a ne zpaměti slovíčka , nevím, co tenhle začátek má znamenat. Děti jsou na stejné škole, ale dceru má úplně nová učitelka.
    Měla jsem pocit, že způsob výuky formou biflování je už dávno pryč.

    superkarma: 0 08.09.2004, 10:56:43
  21. [16] Rikina [*]

    medved: školní autobusy nefungují ? Moje děti tedy takovým jezdily již v době hlubokého socialismu, myslela jsem, že fungují dál, tam, kde je to potřeba. To by měl zařídit obecní úřad, ne ? Nevím, já bych se do domácího učení nepouštěla, číst, psát a počítat bych potomky asi naučila, ale co to ostatní ? A ve škole by pak byly za exoty, až by na druhém stupni přišly z domácího vyučování do normální školy, a neznaly by nic z toho, co všechny ostatní děti dávno mají zažité.

    superkarma: 0 08.09.2004, 10:53:33
  22. avatar
    [15] mam-ča [*]

    medved: Taky nezatracuji domácí školu, ale dost dobře si nedovedu představit, systematicky se učit s dětmi různého věku, zvládat přitom domácnost a předškolní postižené dítě a ještě být manželkou a společenskou bytostí na plný úvazek.
    Neříkám, že se to nedá, když vám na delší dobu onemocní dítě, nic jiného nezbývá, než se do toho pustit, ale ta žena, která se do toho pouští plánovitě a dlouhodobě, musí být a Cecílie (rukou seje, nohou pleje, hubou mele) v jedné osobě.
    Zbývá jí ještě nějaký čas pro sebe a své koníčky ? Nežije ona jen životy svých dětí ?

    superkarma: 0 08.09.2004, 10:45:37
  23. avatar
    [12] medved [*]

    me domaci skola pripada jako bezva napad...navic nesouhlasim s tim, ze deti nebydli na samotach a neni problem se dostat do skoly ...v mnoha mistech to problem je...bohuzel u nas jeste nefungujou skolni autobusy a posilat maleho sestileteho caparta nekam busem mi prijde jako spatna varianta...to bych ho snad taky radsi ucila doma ....jinak smekam pred vsema, co uci deti doma...je to urcite sileny zaprah, ale verim, ze detem to hodne da...a rodicum taky...a omezeni kontaktu s ostatnimi detmi ? mam znamou, ktera to provozuje a neznam spolecenstejsi deti nez ty jeji...maji plno kamaradu a zajmu a jsou mezi detmi porad...mnohem vic nez "bezne" dite...rozhodne nestradaji
    sunny...az ti Pepino vyroste, klidne se do toho pust, verim, ze to zvladnes na jednicku

    superkarma: 0 08.09.2004, 10:33:58
  24. avatar
    [10] Žábina [*]

    gerda: č.8 - přesně tak...

    superkarma: 0 08.09.2004, 10:18:01
  25. [9] Rikina [*]

    Myslím, že stačí, když rodiče dětem doma jen dovysvětlí, co třeba ve škole nepochopily. Určitě je lepší, když jsou s ostatními dětmi, než pořád jen s rodiči. Dnes už snad ani nejsou v Česku místa natolik odříznutá od civilizace, aby se odtamtud dítě nedostalo do školy.

    superkarma: 0 08.09.2004, 10:03:37
  26. avatar
    [7] mam-ča [*]

    ELiškaK: Eliško, já jsem to zažila na vlastní kůži, a nebylo to nic moc příjemného ani pro mě, ani pro maminku. Učila mě v 6.-7. třídě matematiku, ale všechny písemky a pololetní přezkoušení jsem musela absolvovat u pana ředitele. Matika nebyla zrovna moje hobby, a tak jsem se šprtala, abych neudělala mamince ostudu. A z toho přezkušování jsem měla každé pololetí docela strach.

    superkarma: 0 08.09.2004, 09:00:19
  27. avatar
    [6] Markýza [*]

    Nevím jestli bych měla odvahu učit doma děti sama - chybí mi trpělivost cokoli několikrát vysvětlit , ale když si vzpomenu na "učitelku" staršího syna v první třídě tak , podařilo se jí mu školu otrávit na hodně dlouho!
    Jinak v článku se píše o mimoškolních odpoledních aktivitách dětí - styk s vrstevníky a ostatními dětmi vůbec nemusí chybět.
    Petique - mám známého, co se drží maminčiny sukně ještě v pětatřiceti , a to chodil jak do školky, tak do školy - tím to asi nebude!
    Přeji všem krásný den!

    superkarma: 0 08.09.2004, 08:57:58
  28. avatar
    [4] Suzanne [*]

    Taky jsem o této možnosti uvažovala, ale nezvládla bych to finančně - žila jsem se synem sama. A později už jsem nebyla (ani nejsem) ochotná obětovat svoji práci. Ale myslím, že pro určité povahové typy dětí je to to nejlepší, co je. Petique, některé děti se drží maminky, i když chodí do školy mezi děti. K nejdůležitějším organizačním věcem na domácí škole je "ošetřit" právě tohle - podpořit vztahy s vrstevníky

    superkarma: 0 08.09.2004, 08:13:15
  29. avatar
    [2] Petique [*]

    Já nevím, sice je to asi fajn nemuset chodit do školy, ale myslím, že těm dětem pak chybí kontakt se svými vrstevníky. Můj bratránek nechodil ani do školky, byl pořád s maminkou a babičkou, a pak se nebyl schopnej zařadit do kolektivu, protože neuměl jednat s dětmi svého věku. Teď je mu patnáct a pořád se raději drží u maminky.

    superkarma: 0 08.09.2004, 07:53:32
  30. avatar
    [1] Pajinka [*]

    Taky znám paní, která svého syna učila doma, minulý týden nastoupil poprvé do školy - do páté třídy, na vlastní žádost, holt byl velká výjimka a už mu to vadilo.

    superkarma: 0 08.09.2004, 07:43:06

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme