Zdraví

112 let léku Aspirin – Lék, který se prosadil v historii a má stále pevné místo i v dnešní farmakologii

Aspirin je nejstarší synteticky připravované léčivo, jehož historie se datuje již od roku 1902. Přežil bouřlivý rozmach oboru farmacie a má stále své nezastupitelné místo v současné terapii, a to hned několika lékařských oborů. Velká výhoda jednoduché léčivé látky - kyseliny acetylsalicylové - spočívá v terapeutické šíři jejího použití. Postupně během doby udělala z Aspirinu jeden z nejlépe prozkoumaných léků na světě.

aspirin

Od kůry vrby bílé ke kyselině acetylsalicylové

To, že odvar z kůry vrby bílé (latinsky Salix alba) snižuje horečku a tlumí bolest, se vědělo už dávno ve starověké medicíně. Roku 1763 předložil ctihodný reverend Edward Stone Královské lékařské společnosti dopis, kterým upozorňuje na tuto léčivou schopnost kůry vrby. První pokusy o izolaci účinné látky- kyseliny salicylové - byly uskutečněny v roce 1826 a nadále se hledala stabilní účinná forma. Od roku 1959 je kyselina salicylová, i přes své vedlejší účinky na trávicí systém, plošně používána jako lék na horečku a proti revmatismu. Píše se rok 1897 a chemik společnosti Bayer Dr. Felix Hoffmann hledá účinné a dobře snášené antirevmatikum pro svého otce. Jako první na světě vyrobil derivát kyseliny salicylové v chemicky čisté a stabilní formě - kyselinu acetylsalicylovou (ASA), účinnou látku léku Aspirin. V březnu roku 1899 si firma Bayer dává patentovat název ASPIRIN a začíná ho prodávat doslova po celém světě.

Název není vybrán náhodně, je odvozen ze slov acetyl a spirsäure, což je staroněmecký název pro kyselinu salicylovou. K nebývalému rozšíření po celém světě přispěla hlavně vlna španělské chřipky.

Aspirin ve 20. století

aspirin

V roce 1917 ztratila firma Bayer patent pro americký trh, další historický vývoj jej však ovlivnil ještě mnohem více. Jako součást válečných reparací zakotvených ve Versaillské smlouvě muselo Německo postoupit vítězům některé ochranné známky - např. Aspirin. Na druhé straně je Aspirin patentově chráněn ve více než 80 zemích včetně Kanady, Mexika, Německa a tehdejšího Československa. Známku vlastní firma Bayer, ale balení a sílu látky si volí každý stát podle sebe. Aspirin neměl přímou konkurenci až do roku 1953, kdy se v Americe objevil Tylenol. V Evropě byl pak roku 1956 představen Panadol.

Od léčby horečky a bolesti k prevenci infarktu

Jak bylo řečeno, vztah odborné i laické veřejnosti se postupně vyvíjel. Prvotní uvedení na trh bylo inzerováno jako bezpečná náhrada v té době používaných salicylátů, tedy látek proti horečce a bolesti. Dnes spíše převládá oblast kardiologická, tedy prevence infarktu myokardu, léčba migrenických stavů, bolesti svalů a kloubů, a to aniž by to ubíralo na jeho významu v původních indikacích. Řečeno slovy farmakologie je kyselina acetylsalicylová jedno z nejrozšířenějších antipyretik, analgetik, antiflogistik a antiagregans. Je také jednou z mála látek, po které může po zvážení rizika lékař sáhnout, když potřebuje použít lék ve zmíněných indikacích v prvním a druhém trimestru těhotenství (ve třetím je z bezpečnostních důvodů kontraindikován).

Možné nežádoucí účinky, které byly do značné míry eliminovány

Je celkem logické, že při takovéto terapeutické šíři i poměrně volné možnosti si lék obstarat se objevovaly i nežádoucí účinky, hlavně podráždění žaludku. Takové účinky se snaží jak originální výrobce, tak jednotliví národní výrobci poměrně úspěšně eliminovat snižováním dávky v jedné tabletě acidorezistentním potahem tablet (tableta se obalí látkou, aby nedráždila žaludek), nebo se použijí pomocné látky (aminokyselina glycin, kalcium Carbonicum) a negativní vliv na sliznici žaludku se zmenší. Jsou samozřejmě i jiné nežádoucí účinky, zvláště ve vztahu látky a vybraných rizikových skupin, např.: astmatici, hemofilici, některé predisponované děti (ty však pro svou specifičnost přesahují rámec tohoto textu).

Aspirin, objeven mechanismus účinku

aspirinTeprve po 70 letech užívání tohoto léku se přišlo na to, jak kyselina salicylová působí v organismu. V roce 1971 anglický farmakolog John Robert Vane dokázal, že tato kyselina blokuje nevratně enzym cyklooxygenázu (COX), který je v organismu odpovědný za syntézu působků zánětlivých procesů tromboxanů a prostaglandinů. Velmi zjednodušeně řečeno, tromboxany jsou odpovědné za shlukování krevních destiček, čímž vytvářejí krevní sraženiny. Prostaglandiny jsou tkáňové hormony, které mají klíčovou úlohu při průběhu zánětu a hlavně při vnímání bolesti - přenosu vzruchů do mozku. Doktor Vane obdržel za tento přínos oboru Nobelovu cenu a titul Sir v roce 1982. Rozběhl se další výzkum, kterým se to jednoduché jako vždy podstatně zkomplikovalo (máme více druhů COX i prostaglandinů, o tromboxanech nemluvě). Také už víme, že 40 mg Aspirinu, či jeho odvozenin denně nás ochrání před nebezpečným shlukováním krevních destiček. Jak jednoduché, že?

Originál vs. příbuzná léčiva (generika)

Jedním ze stále diskutovaných problémů je „originál versus ostatní příbuzná léčiva“.
Z hlediska farmaceutické technologie jej můžeme vysvětlit následovně. Aspirin, tak, jak jej známe dnes z našich lékáren, si ponechal jistou konzervativnost i co do celkového složení tablety. Není účelem na tomto místě podrobně rozebírat tablety různých produktů s obsahem ASA, tedy acetylsalicylové kyseliny. Aby se jednotlivé produkty mohly vůbec firemně lišit, je třeba používat různé pomocné látky, jako jsou např.: plniva, pojiva nebo rozvolňovadla. Společnost Bayer už několik desetiletí používá jako základní látku na urychlení rozpadu mikrokrystalickou celulózu a kukuřičný škrob. Ostatní výrobci sázejí na bramborový škrob (Acylpyrin), kukuřičný škrob (Anopyrin nebo Tomapyrin) samostatně, popřípadě na směsi - laktóza a škrob bramborový (Alnagon).
Ačkoliv každý z těchto náhodně vybraných preparátů má určitě své skalní příznivce
i odpůrce, z hlediska farmaceutické technologie je mikrokrystalická forma celulózy velmi dobrou volbou pro rychlý nástup účinku.

Aspirin a jeho obraz v budoucnosti

Výzkum Aspirinu i po tak dlouhé době od jeho uvedení na trh samozřejmě nadále pokračuje. Mimo hlavní oblasti, v nichž se látka zkouší, jako je léčba bolesti, kardiologie, ovlivňování tělesné teploty, je preventivní podávání při karcinomech různé etiologie, hlavně tlustého střeva, plic, jater, horní část trávicího traktu, prsu. A tak, jak se prohlubuje naše poznání na stále detailnější rozpoznávání receptorů, tkáňových působků a různých mediátorů, tak se daří pomalu vysvětlovat, proč může tato látka zasahovat do poměrně velkého množství dějů v našem těle.

PharmDr. Zbyněk Čalkovský
farmaceut

   
05.05.2011 - Zdraví - autor: Komerční článek

Komentáře:

  1. [3] katka6 [*]

    Já kupuji Aspirin od bolesti a pomáhá mi,nezabere sice tak rychle jako Ibalgin,ale za to mi pomůže na dlouho

    superkarma: 0 09.05.2011, 17:53:12
  2. avatar
    [2] cibulicka [*]

    slyšela jsem,že je lepší,než kde jaký brufen a podobné,ale nevím,zda je to pravdivé.Může mi to někdo potvrdit??,Sml15

    superkarma: 0 06.05.2011, 19:55:00
  3. [1] Roland [*]

    Já bohužel aspirin moc nesnáším, ale vím, že ho hodně lidí kupuje.

    superkarma: 0 05.05.2011, 21:13:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme